Článek
Vítězka třiceti turnajů WTA ale ve 33 letech necítí potřebu ‚utavit' se v přípravě. Spíš hledá cestičky, aby ji tenis pořád bavil. Jako v Miami. „Kdybych trénovala víc, tak mám trofejí asi víc, ale třeba ne. Nepotřebuju to mít vydřené. Můžu hrát dobře, i když nejdu trénovat," prohlásila Kvitová.
S Vaňkem obvykle stráví na kurtu hodinku, maximálně hodinu a půl. Ale pokud nemá na trénink náladu, nikdo to nehrotí. Na Floridě se den před zápasem klidně šla natáhnout na pláž. „A druhý den to na jejím tenise nebylo vůbec znát. Spíš do toho měla větší chuť, byla uvolněnější," líčil Vaněk. „Přijde na kurt a hraje líp, než kdybychom na trénink jeli."
Netradiční metody musí při práci s Kvitovou volit i její nový kondiční kouč Zdeněk Kompánek. K tradičním ‚nožičkám', u kterých tenistka inovativně rozhazuje rukama, se přidal ještě jeden rituál, který měl ale praktický význam.
V Indian Wells se Kvitová potýkala se servisem a členové jejího týmu dumali, jak to vyřešit. Bylo jim jasné, že tréninkovým drilem to nepůjde. A Kompánka napadlo, že by si mohla driblovat basketbalovým míčem. Zápěstí se zahřálo a ve finále proti Jeleně Rybakinové Kvitová předvedla pět es, ani jednu dvojchybu a úspěšnost prvního servisu 76 procent.
„Před zápasem všichni dělali sprinty, kdežto my dělali nožičky a pak si Petra driblovala," pousmál se Vaněk nad netradičními, ale vysoce účinnými metodami.