Článek
Nepřijde vám zvláštní, že jste zdaleka neodehrála všechny naplánované turnaje a stejně se v Číně představíte?
Nejbolavější bylo odhlásit se z Roland Garros den před začátkem, přišla jsem i o trávu a zvládla až Wimbledon. Ten ještě dopadl docela dobře, na to, že jsem netrénovala a musela doléčit ruku. Vynechala jsem spoustu tréninků, turnaje bez přípravy byly trochu těžší, ale už jsem si i trochu zvykla.
Jak je na tom aktuálně vaše levá paže?
Ruka už je lepší, ani tolik nenatéká a bolí jen občas. Když se hrají zápasy, tak další den to trochu cítím, ale není to nic hrozného. S návlekem na ruce asi dohraju sezonu, ale budu se snažit, abych ho nemusela nosit do té nové.
Pomohla vám herní přestávka?
Wu-chan a Peking byly dobré turnaje. Po delší době dostala ruka záhul. Potřebovala jsem si odpočinout, vypnout i v hlavě a teď musím začít balit. Trénovala jsem naposledy v sobotu a na kurt půjdu zase až v Číně.
Poletíte na Masters sebevědomá?
To, že jsem se vůbec kvalifikovala, je výjimečné. Letos jsem měla opravdu hodně starostí se zdravím a vynecháváním turnajů. Takže tenhle je za odměnu. Ale nepojedu si to užít, chci hrát dobrý tenis a může se stát cokoli.
V Šen-čenu už jste si v minulosti dvakrát zahrála. Jaké na něj máte vzpomínky?
Ne moc dobré (v roce 2016 skrečovala v 1. kole). Teď se ale hraje jinde, v hale, v jiné části města. Asi to bude podobné jako Masters v Singapuru. Chystají to lidi, co dělají stuttgartské turnaje, takže to bude určitě na úrovni a Číňani se postarají, aby to stálo za to.
Co je pro vás na Turnaji mistryň ze zkušenosti to nejdůležitější?
Jsem taková matadorka, co? Hraje se o každý game. Jednou už jsem byla na masážním stole s tím, že letím domů a najednou jsem hrála semifinále se Šarapovovou a pak finále... I když se prohraje jeden zápas, nedaří se, pořád je tady šance, a to je na tom hezké.