Článek
Pochází ze země, která v minulosti dala tenisu řadu excelentních hráčů. Björn Borg, Mats Wilander, Stefan Edberg či Thomas Enqvist. To jsou jen některá z jmen, která dostala Švédsko na vrchol. Tím posledním byl právě Robin Söderling.
Dnes šestatřicetiletý tenista byl v roce 2010 čtvrtým hráčem světa, dvakrát si zahrál finále na French Open a stal se spolu s Djokovičem jediným hráčem, který v Paříži složil Rafaela Nadala.
V roce 2011 se však začala psát úplně jiná kapitola bojovného Švéda. "Byl jsem v životní formě, patřil jsem mezi pět nejlepších hráčů světa, vyhrál jsem čtyři turnaje. Vše se ale změnilo ze dne na den. Jednoho rána jsem se probudil a nemohl jsem udělat ani krok, nemohl jsem se nadechnout," vzpomíná na počátky své strastiplné cesty Söderling.
Poslední vítězný turnaj
Svůj poslední turnaj a navíc vítězný, odehrál před domácími fanoušky v listopadu roku 2011 v Bastadu. Jeho předposledním soupeřem se stal v semifinále Tomáš Berdych, který schytal debakl 1:6, 0:6, ve finále nebyl o moc úspěšnější ani David Ferrer.
"Měl jsem spoustu energie, ale bylo to zvláštní. Cítil jsem, že něco není v pořádku. Nemohl jsem se uklidnit, spal jsem každou noc jen pár hodin, nebylo to normální. Porazil jsem dva špičkové tenisty Berdycha a Ferrera a vyhrál celý turnaj. Na kurtu bylo všechno v pořádku, mimo něj už to bylo jiné," vzpomíná Švéd na svůj poslední úspěch.
"Po turnaji jsem odjel domů do Stockholmu a těšil se, jak si odpočinu. Ale čím více jsem odpočíval, tím hůř jsem se cítil. Fyzicky i psychicky. Tělo mi dávalo najevo, že jede na rezervy, ale já to ignoroval. Často jsem byl nemocný, měl horečky, závratě, nemohl jsem spát. Ale byl jsem přesvědčený, že vše zvládnu, jsem přece silný, nejsem slaboch," pokračuje švédská hvězda.
Söderlingovi byla následně diagnostikována mononukleóza, kterou doprovázely další zdravotní problémy, následně i psychické.
"Nikdy jsem neměl úzkosti, o panických atakách nemluvě. Nikdy. Ani před těmi největšími zápasy. Smál jsem se tomu, když o tom někdo vyprávěl. A najednou se to dělo mně. Z ničeho nic. Ze dne na den se ze mě stala jiná osobnost. Panika, úzkosti, to se stalo mojí součástí," popisuje začátek svých problémů Nadalův přemožitel.
Pomohl přítel i žena
A to byl jen úvod jeho nekončících trablů. "Roky jsem si myslel, že už nikdy nebudu moci vést normální život. Vůbec jsem netušil, co mám dělat, jak reagovat. A pořád se to zhoršovalo. Začaly mě napadat myšlenky, co se stane, když budu muset žít v tomhle pekle po zbytek života. Bylo to šílené."
Pomoc postupně začal nacházet u psychologů a své ženy. "Hodně jsem s nimi mluvil, spolupracoval jsem. Jeden můj přítel si prošel něčím podobným, bojoval s tím pět let a vyhrál. Hodně mi pomohl. Věděl jsem, že mi rozumí, že ví, čím procházím," říká Söderling.
Švédský tenista svůj boj nakonec vyhrál. "Je to pro mě uzavřená kapitola. I teď o tom nerad mluvím a dlouho jsem ani nechtěl. Ale vím, že je důležité, aby o tom lidé věděli. Řada z nich si totiž prochází něčím podobným a tohle jim může pomoci, stejně jako to pomohlo mně," má jasno tenista.
A jeho rada na závěr? "Kdybych mohl vrátit čas, určitě bych studoval, učil se. A to radím i mladým tenistům, kteří začínají s kariérou. Tenis není vše, je to nekončící dřina s krajně nejistým koncem. Přemýšlejte o tom, co bude po kariéře, myslete na budoucnost," uzavírá Söderling.