Článek
Měl jste velké nervy?
Myslím, že celá země byla na nohách a Báře držela palce. Ten její příběh je neuvěřitelně silný a já mám za ni ohromnou radost, že se to povedlo. I v návaznosti na to, co zažila s Janou Novotnou. Prostě obrovský klobouk dolů, strašně moc jí to přeju. Zasloužila si to za to, jak tvrdě pracuje a bojuje. Pro český tenis je to neuvěřitelný úspěch a to ještě Bára může přidat další vítězství v deblu, což by byla malinká třešnička na neuvěřitelně velkém dortu.
Neměl jste trochu obavy, když ve druhém setu převzala otěže finále Pavljučenkovová?
Když člověk hraje finále grandslamu, tak koncovka je skoro jen o nervech. Obě dvě holky hrály premiérové grandslamové finále, i když Pavljučenkovová je na okruhu určitě zkušenější, ale ty nervy k tomu vždycky patří. Všichni v Česku můžeme být pyšní a hrdí, jak tu situaci Bára zvládla. A může nám všem přivést ukázat, jak vypadá grandslamový pohár pro vítěze.
Barbora Krejčíková s trofejí za triumf na French Open
Před necelým rokem byla ještě mimo první stovku WTA. Není až neuvěřitelné, jakou dynamiku její výkony nabraly?
Dneska už to uvěřitelné je (směje se). Ale nikdy to není ze dne na den. Cesta ke grandslamovému titulu je hodně dlouhá. Bára už to zažila ve čtyřhře, v mixu. Ten pocit, který z grandslamů znala, jí pomohl, což si asi málo lidí uvědomuje. Ale ona už si to 'osahala', i když vždycky měla někoho po boku. O to větší absolutorium zaslouží, že to zvládla i sama a završila tu cestu, ve kterou Jana Novotná věřila.
Nepřipomněla vám cesta Krejčíkové trochu i váš tenisový příběh? V singlu jste začal pronikat mezi špičku taky až ve čtyřiadvaceti, pětadvaceti letech.
Je to tak. Vlastně jsem se tam dostal v pozdějším věku, než je obvyklé. Vždycky je to o trpělivosti. Kdo si počká, ten se dočká. Bára má obrovskou trpělivost a je za to po právu odměněna.
