Článek
Jak vám bylo, když se v té chvíli míček z rakety Mladenovicové snesl do autu?
Čekala jsem hlavně, až spadne na zem, protože v tomto zápase se mohlo stát všechno, ona už se z toho tolikrát dostala ve třetím setu. Pak už jsem věřila, že 40:0 je fakt hodně, i když servírovala výborně, tak jsem si říkala, že udělat tři čtyři body po sobě pro ni bude fakt hodně. Že už by to v koncovce nedala. I kdybych to neproměnila, tak jsem ale měla ještě dvě šance. Fyzicky jsem se cítila výborně, tak jsem si řekla, proč by se to nemělo zlomit. Čekala jsem na svoji šanci a tu jsem dostala.
Jste na sebe pyšná?
Ještě jsem to nikdy neřekla, ale jsem.
Jak byste okomentovala svůj výkon?
Jsme na konci sezóny, kde úplně není důležitý výkon, ale jsem ráda, že jsem uhrála ten bod. Ve třetím setu jsem si jednou prohrála servis, ale hned jsme ji brejkla, takže tam výpadek ani nebyl, možná trochu ve druhém setu, ale aby za 4 hodiny tam nebyl ani jeden výpadek, to je těžké.
Bylo složité neustále se soustředit na vlastní servis a čekat na tu správnou chvíli?
Docela jo, hlavně mi přišlo, že jsem pořád lepší, ale ona mi pak nedala šanci dostat se do výměny. Vždycky mi dala třeba dva míče v gamu, ale nestačilo to na celou hru. Dostala jsem se na 15:40, ale zase mi dala mi dvě poloesa...
Co jste z té vřavy v hale všechno stačila vnímat?
Byl to docela hukot. Dala jsem jim naději. Můžu si za to ale sama. Ale v Rumunsku mi diváci připadali o hodně horší. Naši byli ale taky hodně slyšet. V jednu chvíli mi připadalo, že všichni křičí "Kája, Kája". Snad i Francouzi. Už jsem asi měla halucinace.
Jak jste se v takovém rachotu dokázala soustředit?
Koukala jsem na tátu, na kouče Jirku, měnila jsem rakety, zkusila colu. Už jsem říkala Pinďovi - kapitánovi, co mám udělat, abych ji brejkla, ale nakonec to vyšlo.
Hned po té, co jste si odskočila na toaletu...
Už se to dostalo do takového stavu, že jsem to musela zkusit. Ale asi bych to neudělala, kdyby ona nepředvedla to, co předvedla.
Myslíte, když si Mladenovicová vzala zdravotní pauzu?
To mi od ní přišlo fakt blbý. To se nedělá, pokud si hráčka třeba nezvrtne nohu. Asi se jí nedělo něco strašnýho, když pak hrála takovou dobu. Připadalo mi to nehráčské. Před mým servisem udělala dvě pauzy. Co já v tu chvíli můžu dělat. Snažila jsem se úplně nenaštvat, i když jsem na ní naštvaná hodně. Ztratit kvůli tomu zápas, to jsem jí nechtěla dopřát.
Pauzu si brala kvůli křečím, což se nesmí
Já nevím, kvůli čemu to bylo. Ať si dělá, co chce. Ale na normálním turnaji vám kvůli křečím pauzu nepovolí.
Nezviklalo vás, že šla podávat na vítězství?
No, nezviklalo... Pořád jsem věřila. Ona do té doby skoro bezchybně podávala. Věřila jsem, že ještě nějakou šanci dostanu. Že to nedoservíruje. Až taková super hráčka není. Trefila jsem každý return, ona udělala pár chyb. Škoda, že se mi to takhle nesešlo dřív, nemuselo se to tolik zkomplikovat.
Co vám ten zápas může dát do další kariéry?
Jsem na sebe pyšná, že jsem to zvládla v koncovce. Cítím se unavená jako všichni tady. Někdy mám gamy, které z naštvání vystřílím, ale tady jsem se pořád snažila i za stavu 0:40. Ve Fed Cupu je víc nervů, je to hodně vzácné vítězství.
Váš výraz na kurtu je prakticky neustále stejný, jak se u vás projevuje radost?
Byla to úleva, když ona zkazila poslední balon. V některých zápasech jsem v depresi, nevím, co se sebou mám dělat. A tady mi připadalo, že pořád věřím. Cítila jsem, že jsem lepší. Že mám zápas pod kontrolou, i když jsem ho ne vždycky kontrolovala. Nebojím se koncovek. Čekala jsem, že ona zklame. Nakonec pár chyb udělala.
