Hlavní obsah

Pílí se dostal na tenisový vrchol, přesto ho režim odepsal. Ivan Lendl vládl světovému tenisu

Poměrně brzy se stal úspěšným sportovcem, na konci kariéry byl jednoznačně nejlepším českám tenistou v historii. Jeho komplikovaný vztah s domácím režimem však jeho popoplaritu v Česku výrazně tlumil, a proto Lendl nikdy nedostával takový respekt, jaký by si možná zasloužil.

Foto: @retrochenta, Twitter

Ivan Lendl

Článek

Narodil se 7. března 1960 v Ostravě a pozdější tenisová kariéra vyústila z jeho rodinného zázemí. Oba rodiče měli tenisové pozadí, jeho maminka byla elitní československou tenistkou. V mládí sice neoplýval přebytečným talentem, o to víc však dřel a brzy své vrstevníky převyšoval.

Velkému tenisu oznámil příchod v roce 1978, kdy vyhrál juniorské French Open a Wimbledon. Vstup mezi elitu měl poté raketový. Již ve svých dvaceti letech vyhrál sedm ATP turnajů, v roce 1981 vyhrál svůj první Turnaj mistrů. Prestižní zakončení sezóny poté opanoval ještě čtyřikrát.

Světovou jedničkou se Lendl stal poprvé v únoru 1983, celkově na špici světového žebříčku strávil neskutečných 270 týdnů. Světovému tenisu prakticky dominoval dlouhých pět let.

Lendl hrál celodvorcový tenis založený na kondiční připravenosti, jeho servis byl sice dělový, často však nekonzistentní. Silný byl také ve forehandu. Na vrchol a vítězství v grandslamech dosáhl také díky zásadní změně diety a stravování.

Davis Cup a emigrace

Lendl do roku 1986 pravidelně reprezentoval Československo v Davis Cupu, v roce 1980 byl tahounem týmu na cestě k celkovému titulu. Již v té době však žil a trénoval v USA, do komunistického Československa se vracel méně a méně.

V roce 1983 však startoval na exhibici v Jihoafrické republice, kterou režim nepovolil, následovalo vyřazení z týmu a pokuta. Po dalších neshodách Lendl emigroval a v roce 1992 získal americké občanství.

Proklatý Wimbledon

Rodák z Ostravy vyhrál první grand slam až na pátý pokus, když ve finále Roland Garros porazil Johna McEnroea. Horkokrevný Američan vedl již dva nula na sety, Ledl však zápas dokázal otočit. Francouzský titul získal ještě dvakrát, v roce 1986 ve finále porazil Švéda Pernforse, o rok později jeho krajana Matse Wilandera.

Americké US Open Ledl opanoval v letech 1985-87, když ho vyhrál třikrát za sebou. V druhém případě ve finále přemohl Slováka Mečíře. Toho těsně pod vrcholem porazil i na Australian Open v roce 1989. Titul jednou obhájil.

Zatímco French Open a US Open ovládl Lendl třikrát a Australia Open ve dvou případech, triumf na travnatém Wimbledonu nikdy nezískal. Do finále slavného turnaje se dostal dvakrát, v roce 1987 však vyhrál Pat Cash z Austrálie, o rok dříve Boris Becker, který mu později zastavil cestu i ve dvou semifinálových zápasech.

Lendl na Grand Slamech a Turnaji mistrů
US Open3x vítěz1985, 1986, 1987
Australian Open2x vítěz1989, 1990
French Open3x vítěz1984, 1986, 1987
Wimbledon2x finále1986, 1987
Turnaj mistrů5x vítěz1981, 1982, 1985-87

Během své kariéry vyhrál Lendl neskutečných 94 turnajů úrovně ATP, v tříletém období od roku 1985 byl v semifinále na deseti po sobě jdoucích grand slamech. Tento rekord zlomil až Roger Federer v roce 2007.

Lendla v pozdější části kariéry stále více trápily problémy se zády. Kvůli chronickým bolestem ohlásil čtyřiatřicetiletý Lendl 21. prosince 1994 konec kariéry.

Trenérský Grand Slam

V roce 2010 všechny překvapil svým návratem na kurt, i když jen v exhibičních zápasech. O rok později oznámil spolupráci s britským tenistou Andy Murraym. Stejně jako Lendl, také Murray prohrál svá první čtyři grandslamová finále.

Pod Lendlovým vedením vyhrál Murray US Open, dvakrát Wimbledon a olympijské hry, Turnaj mistrů a stal se světovou jedničkou. Lendl poté krátce trénoval i Alexandera Zvereva.

Manželka, pět dcer a Mucha

Ještě před tím, než dostal americké občanství, oženil se Ivan Lendl s Američankou Samanthou Frankelovou. Spolu mají pět dcer, tři z nich hrají aktivně golf. Lendl je sám vášnivým golfistou a na greenech tráví velkou část svého volného času.

Lendl vlastnil skoro úplnou sbírku obrazů a plakátů českého malíře Alfonse Muchy. V roce 2014 sbírku prodal za 70 milionů korun.