Článek
Francesca Schiavoneová ovládla French Open 2010, o pět let později Flavia Pennettaová triumfovala na US Open. To je krátký výčet italských grandslamových šampionek. „Kdyby mi někdo řekl, že právě tyhle dvě holky vyhrají grandslam, ťukal bych si na čelo,“ zahlásil bývalý daviscupový reprezentant Tomáš Šmíd, který měl v 90. letech pod palcem rozvoj italského juniorského tenisu.
Ještě víc by asi zíral v případě Paoliniové, až do letoška snaživé hráčky první stovky, která vypadala, že do úzké špičky nikdy nemá šanci nakouknout. Taky měří jen 160 cm, ale s výškovým handicapem se naučila pracovat a chybějící centimetry dohání houževnatostí, rychlostí, šikovností.
„Přála bych si být vyšší, na servis by se to hodilo. Ale nejsem, tak si musím vystačit s tím, co mám,“ usmála se Paoliniová.
Italská tenistka Jasmine Paoliniová v akci.
V letech 2000-2015 vyhrálo Wimbledon celkem šest hráček, včetně Petry Kvitové (2011, 2014). Z posledních sedmi ročníků má ale ženská dvouhra sedm různých vítězek. A nyní přibude osmá. Kudrnatá rodačka z Toskánska udělá všechno, aby to byla právě ona.
Že se ke svým životním výsledkům probila až v osmadvaceti, není u Italek zase taková rarita. Schiavoneová získala pařížský titul, když jí táhlo na třicet, Pennettaové bylo v New Yorku dokonce už 33 let a po sezoně ukončila kariéru.
„Já si ale píšu svůj vlastní příběh,“ řekla Paoliniová, která se už stačila zařadit do úctyhodné společnosti Steffi Grafové, Justine Heninové, Sereny a Venus Williamsových, které v jedné sezoně hrály finále French Open a Wimbledonu. Po jeho skončení navíc Italka bude pátá na světě.
Že se „něco děje“, dokázala Paoliniová už na loňském finále BJK Cupu v Seville, kde s krajankami postoupila do finále proti Kanadě. Ale i poté, co vyhrála tisícovku v Dubaji, bylo její vítězství považováno spíš za kombinaci příznivého losu a kupy štěstí.
Italská tenistka Jasmine Paoliniová si podává ruku se svou semifinálovou soupeřkou Donnou Vekičovou z Chorvatska.
Na Roland Garros však předvedla, že si udrží výkonnost i během dvoutýdenní přehlídky nejlepších. A ve Wimbledonu znovu. I když v souboji s Madison Keysovou byla už jednou nohou ze hry. Američanka si však za stavu 5:2 ve třetím setu poranila tříslo a nebyla schopná utkání dokončit.
„Postoupit takhle je zvláštní, ale na trávě se cítím dobře, i když jsem toho tady v minulých letech moc neodehrála,“ zmínila Paoliniová i dvě porážky s Kvitovou v prvních kolech 2022, 2023. Dvojnásobná česká šampionka se ale v době Wimbledonu stala matkou, zatímco Italka touží po svém prvním grandslamovém titulu.
I díky svému trenérovi Renzo Furlanovi, který Paoliniovou přesvědčil, že by na trávě mohla být úspěšná, ačkoli na ní za deset let na okruhu WTA vyhrála první zápas až loni v Eastbourne. Něco jako když Jan Hernych loni zbavoval ostychu před travnatým povrchem Markétu Vondroušovou.
Paoliniová, která se po vítězných míčích neustále povzbuzuje „forza, forza“, se rychle stala oblíbenkyní londýnského publika. A to je další faktor, se kterým si Krejčíková bude muset poradit. Kromě toho, že soupeřka se bude rvát do úmoru a nevyzpytatelně podávat.
„Poslední měsíc byl pro mě šílený. Jsou to věci, o kterých jsem snila. I když se mi teď zdají normální, ve skutečnosti nejsou,“ řekla italská finalistka. Od svého cíle je vzdálená jen dva vyhrané sety.
