Článek
Je z toho v Itálii poprask, že má finalistku Wimbledonu?
Velikánský úspěch to je, ale musíte si uvědomit, že v ženském tenise je možné všechno. Podívejte se na Vondroušovou. Loni vyhraje a letos takhle vyhoří hned v prvním zápase s úplně neznámou soupeřkou.
Prožívají tedy Italové jízdu Jasmine Paoliniové?
Abych vám řekl pravdu, tak moc ne. Když se mluví o tenise, tak hlavně o Janniku Sinnerovi. Ale Itálie se pořád ještě nevzpamatovala z toho, co fotbalisté předvedli na Euru. A trenér Spalletti to schytává ze všech stran. Od fanoušků, od legend. Základní problém byl v tom, že Italové přestali úplně bojovat. To jim vyčítají i všichni bývalí trenéři nároďáku: Lippi, Mancini… Když se nedaří ve fotbale a k tomu nejede ferrari, je to pro Italy katastrofa. Ale v Česku se na fotbalisty teď taky nadávalo. To je podobné.
Bývalý tenista Tomáš Šmíd na archivním snímku.
U Paoliniové je zvláštní, že prorazila až ve 28 letech. Do letoška na grandslamech neměla pořádné výsledky a najednou je ve finále French Open a Wimbledonu.
Určitě jí pomohl jako kouč Renzo Furlan. Já ho pamatuju ještě z doby, kdy trenér Riccardo Piatti vytáhl nahoru trojici Furlan, Caratti, Mordegan, všichni ročník 1970. Furlan pak byl dokonce v první dvacítce. Určitě tomu rozumí a vždycky je lepší, když vás trénuje bývalý výborný hráč a ne nosič tašek. A ona taky hraje debla s Erraniovou, ta má zkušeností fůru.
Donnu Vekičovou během semifinále Wimbledonu přemohly emoce.
Kdo podle vás ženské finále vyhraje? Krejčíková, nebo Italka?
To si netroufnu tipovat, už jsme to mockrát viděli, že možné je opravdu všechno. U chlapů by se to nikdy nestalo, že najednou začnete všechny porážet a hrajete dvě finále na grandslamu.
Co tedy mužská dvouhra? Itálie má v semifinále ve hře Musettiho.
Finále bych viděl jako loni, Alcaraz-Djokovič. A trochu víc bych favorizoval Srba. Ten je teď docela napružený, že na něj fanoušci bučí a v Paříži ho nechají dohrávat ve tři ráno. Proboha, vždyť je to grandslamový rekordman. Jak může dělat ředitelku French Open Amelie Mauresmová, když tohle připustí? To je úplně postavené na hlavu.
Líbí se vám současný mužský tenis?
Vezměte si závěrečná kola grandslamů, na kterých vidíte, jak mizí jednoručný bekhend, kterým hrají ještě tak Dimitrov a Tsitsipas. Uvidíme, co teď Mussetti, ale v utkáních na tři vítězné sety je bekhend dvouruč hrozná výhoda. Já tomu říkám, že vás ti dvouručáci úplně udachmají.
Kdo podle vás v budoucnu může ohrožovat Alcaraze se Sinnerem?
Asi Dán Rune, Zverev ještě chvíli s Medveděvem, ale Rubljov už moc ne. Mně se líbí mladej Sebik Korda, ten dokáže zahrát výborně. A co ten Menšík? Postavu na to má. Jinak nevím, mně současný tenis trochu splývá. Když jsem byl na turnaji v Monte Carlu, tak nasazení při každém míčku bylo enormní. Vývoj je takový, že do toho hráči mlátí pětadvacetkrát odzadu a pak jeden zkazí. Proti nim jsme my byli takoví poloturisti. Když jsem viděl zápas Chačanov-Medveděv, tak to vypadalo, že byli zavření týden ve sklepě, pak je vypustili a oni měli radost, že jsou na vzduchu, a mlátili do toho hlava nehlava. To byly rány jak bejk.
Hodně zápasů je stereotypních.
Já tomu říkám ping-pong odzadu. Sinner, Alcaraz, má to v jejich podání neuvěřitelné grády, ale pak se nedivím, že už nemůžou hrát debla. Já hrál v Paříži pětiseťák a za hodinu jsme šli s Tomem Fitzgeraldem na debla. To je dneska nemyslitelný.
Dost hráček, včetně Krejčíkové, ale ten program v singlu i v deblu zvládá.
To je ale na dva vítězné sety, to nemůžete srovnávat.
Zápřah to ale určitě je.
Já to nechci snižovat. To vůbec. Ale řekněte mi sport, kde by se ženské výkony přiblížily mužským. To je přece něco úplně jiného.
