Článek
"Tolik zápasů po sobě jsem nevyhrál, možná někdy v juniorech," pátral v paměti třiadvacetiletý český tenista. "Jsem rád, že jsem takovou šňůru chytil. Je příjemná změna být zpátky ve fazóně a znovu poznat, co znamená vyhrávat zápasy. Budu strašně rád, když tuhle formu udržím nadále," dodal hráč, který může stoupat z hlubin žebříčku. Momentálně mu patří 185. příčka. Brousí si zuby na duel s jedenáctým nasazeným Diegem Schwartzmanem z Argentiny.
Loni i začátkem roku se přitom nezdálo, že by mohl přijít obrat v Pavláskově kariéře. Nedařilo se mu herně, zdravotně ani v osobním životě, což se odrazilo na psychice. "Trpěl jsem negacemi, hlavu zapranou nesmysly," řekl. Proto vyhledal pomoc mentálního kouče.
Přes kamarády oslovil Rostislava Helfštýna a s jeho pomocí změnil myšlení. Už nenadává, neodpaluje vzteky míčky a nehází raketou. "Zkazím, tak zkazím. To i (Roger) Federer. Hraju bez tlaku. Jsem rád, že mě dokázal přenastavit," řekl.
Přesto ještě chvilku trvalo, než se dostal na vítěznou vlnu. Po Davisově poháru prohrál na challengeru v Ostravě ve 2. kole z mečbolu. "Pak to ve mně bouchlo," zmínil propuštění trenéra Pavla Klimka a kondičního kouče Nikolase Ciose. "Nebyl jsem úplně šťastný s týmem, nebo jsem čekal víc. A byl jsem ve stadiu, že jsem chtěl být úplně sám, změnit auru, dělat si vše podle sebe," vysvětlil své rozhodnutí.
Na challenger do Říma odjel, i když původně nechtěl, s matkou a sestrou a začal vyhrávat. "Mám čistou hlavu. Neřeším ptákoviny, jen tenis a zatím tahle strategie být sám funguje," uvedl a zaťukal. Už ale shání kouče. Ve vrcholovém tenisu se bez trenéra dlouho hrát nedá. "Hledám někoho, kdo bude vůdce týmu," uvedl Pavlásek.
