Článek
Devět sezon je v tenise strašně dlouhá doba. Přes odpor národních svazů se během ní změnil daviscupový formát, Češi bez klíčových postav minulých let zažili pád. A k zápasům innsbrucké skupiny přijeli jako outsideři s jediným hráčem ze světové stovky.
"Na to jsem upozorňoval, už když jsme Davis Cup slavili. Říkal jsem, že je to sice krásné, ale že zvedám prst, protože vidím, co se děje za námi. Chtěl jsem se mýlit, ale nemýlil jsem se," lituje daviscupový hrdina Štěpánek.
Berdychův nástupce v roli české jedničky Jiří Veselý se mnoha sezonami, včetně té letošní, protrápil, kdysi nadějný Adam Pavlásek se vytratil úplně. "Po Tomášovi s Radkem je pusto, prázdno," tvrdil před pár lety štvanický manažer Vladislav Šavrda.
"Podporujte mladé kapely. Jinak za pár let nebudete mít co hrát," radili kdysi hudební kritici komerčním rozhlasovým stanicím. Přeneseno na tenis, u děvčat se pořád daří držet kontinuitu. Ale vydrezúrovat teenagera je o něco složitější.
"Jsem fanoušek toho, že máme juniorské úspechy. Dávají nějaký předpoklad, že se to může povést v profesionální úrovni. Ale tam už každý hraje o svůj chleba, o svoje živobytí. Už vám nikdo nic nevypustí. Tam přijde to opravdové síto," připomíná Štěpánek.
Čeští hráči jsou navíc specifičtí v tom, že dozrávají později. Po čtyřech letech marných pokusů se až letos Zdeněk Kolář přiblížil k první stovce. Ale spolu s ním se vytáhli k psychologické metě i jednadvacetiletý Tomáš Macháč a Jiří Lehečka. Usadit se v top 100 je ale bude stát velkou spoustu sil.
Asi to ještě není česká nová vlna. Zatím spíš jen vlnka. A vážně se nedá čekat, že na finálovém turnaji Davis Cupu Češi všem vytřou zrak Pro Koláře, Lehečku i Macháče to ale může být zkušenost, ze které se dá něco vytřískat do dalších sezon. Vlastně můžou jen získat. Tak jako před lety jejich předchůdci.
Navázat na Berdycha se Štěpánkem se teď sice jeví jako chiméra, do příštích let by se ale českému tenisu hodili i noví Dammové, Dosedělové, Ulihrachové a Vackové.
Marek Burkert
Specializuje se zejména na hokej a tenis, ale i basketbal a box. Jako reportér se zúčastnil řady vrcholných akcí - hokejových MS, dvou Světových pohárů, daviscupových finále. Ze zámoří referoval o desítkách zápasů NHL včetně finále Stanley Cupu.