Hlavní obsah

Fyzicky jsem rozbořená, všechno mě bolí, svěřila se Kvitová v Praze

Praha

Drsňácký bomber, ve kterém se Petra Kvitová přišla pochlubit s trofejemi z Petrohradu a Dauhá, docela sednul k tomu, co sedmadvacetiletá tenistka v únoru předváděla na kurtech. Hráčky top 10 včetně světové jedničky Caroline Wozniacké by mohly vyprávět.

Petra Kvitová teď bude po dvou turnajových triumfech odpočívatVideo: Sport.cz

Článek

Vynikající výsledky vás ale stály i pěknou dřinu, přitom už po Fed Cupu se Švýcarkami jste říkala, jak jste unavená...

Bylo to docela náročné. Psychicky a fyzicky jsem se vydala, ale teď jsou tady dvě krásné trofeje. Ta z Dauhá je asi cennější, ale nepřišla by, pokud by nebylo té první. Ale máte pravdu. Mám teď pocit, že bych jen spala. Fyzicky se cítím docela rozbořená, bolí mě všechno. I z toho důvodu jsem se odhlásila z Dubaje, abych si odpočinula.

Takže se teď budete věnovat jen relaxaci?

Pět až sedm dnů volna bych od kouče Jirky Vaňka dostala, ale od kondičního Davida Vydry asi úplně ne. Ten má pořád spoustu energie. Za 14 dnů pak letím do Indian Wells.

Můžete popsat, jak jste se v Kataru přes čtyři hráčky první desítky probila až k trofeji?

Čas na regeneraci moc nebyl, hrála jsem pozdě večer, chodila jsem spát třeba až ve dvě ve tři ráno a snažila jsem se to dospat během dne. Na kurtu mi většinou set trvalo, než jsem se rozjela. Pak už to bylo lepší, ten adrenalin přebije všechno. Hned druhé kolo s Agou Radwaňskou nebylo moc příjemné, věděla jsem, že to bude makačka, ale výhra mě psychicky posílila.

Co jste říkala na svůj návrat do top 10?

Já byla na začátku roku 29., po Petrohradu 21. Nečekala jsem, že bych mohla poskočit o tolik míst, ale před finále mi to řekli novináři. Byla jsem docela příjemně překvapená.

Hrajete teď nejlepší tenis od loňského návratu na kurty?

Já myslím, že v Petrohradu jsem hrála ještě trochu líp. V Dauhá jsem to nemohla zabíjet z prvních míčů, hodně jsem se nadřela, každý zápas trval skoro dvě a půl hodiny. Ani jsem nehrála tak riskantně jako ve Wimbledonu.

Šňůra třinácti vítězných zápasů je ale úctyhodná.

Je to docela dost, ale skoro každý zápas byl 50 na 50. Nechci říkat, jak je těžké mě porazit. V každém utkání bylo něco specifického. Mentálně byl hrozně těžký zápas s Görgesovou v Petrohradu a samozřejmě výhra nad Caroline, která je top 1 a nejde jí pomalu zabít míč. Ale ty výměny s ní jsem zvládla. I díky tvrdé fyzické přípravě, kterou jsem absolvovala v závěru minulého roku. To jsem občas únavou ani nemohla vstát. Tak jsem si teď říkala, že dokud ještě stojím na kurtu, tak je to dobré.