Článek
"Asi by to nikdo neřekl, protože na kurt jsem nastoupila a hrála bravurně. Ale půl hodiny před zápasem jsem seděla, byla zamčená, aby mě nikdo neviděl. Tekly mi slzy a byla jsem špatná," uvedla Krejčíková na online tiskové konferenci po utkání.
Podivně jí bylo už od probuzení. Byla ve stresu a dlouho nevěděla proč. "Cítila jsem vnitřní strach," řekla. Přitom by se bát nemusela, za poslední dobu už porazila i několik lepších hráček, než je Stephensová, třeba o kolo dříve světovou šestku Elinu Svitolinovou z Ukrajiny.
Situaci řešila se všemi svými nejbližšími. První na ráně byl trenér, ale zavolala i psycholožce. "Když na mě mluvila, tak jsem přišla na to, že jsem měla strach z toho, že jí nebudu stačit," uvedla. Přispěl k tomu i fakt, že Stephensová porazila Karolíny Plíškovou i Muchovou. "Strašně dobré hráčky a nenašly na ni recept. A teď s ní mám hrát já, která nemám tolik zkušeností. Říkala jsem si, co já tady budu dělat? Hlavně ať nepřijde debakl. Byla jsem z toho docela špatná. Trvalo mi dlouho, než jsem se dala do kupy, abych se s tím popasovala."
Před zápasy bývá Krejčíková vždycky nervózní. Stres před startem utkání pocítila už v minulosti. "Ale v takové míře, že bych musela zakročit až tak daleko, to asi ne."
Na kurt Suzanne Lenglenové přicházela nejistá. Vyhrála ale první výměnu, hned Američance vzala podání a z pohledu diváků působila suverénně. "Spadlo to ze mě. Po prvním míči to bylo snazší, získala jsem jistotu a zjistila, že s ní můžu hrát," pronesla Krejčíková.
Zápasem prošla hladce za hodinu a sedm minut a poprvé v kariéře postoupila do grandslamového čtvrtfinále ve dvouhře. Největší výhru ale zvládla v jiné rovině. "V té osobní, protože jsem dokázala překonat něco ve své psychice. To byl můj největší protivník od začátku dne. Nepoddala jsem se a zvládla s tím bojovat. Jsem ráda, že se mi to podařilo," řekla.
Do boje o postup do semifinále proti mladé Američance Cori Gauffové může jít posílena. Potvrdila si totiž, že se jí práce na mentální stránce vyplácí. "Dospěla jsem, posunula se, ne tenisově ani fyzicky, ale v hlavě o kousek dál. To mi do budoucna hodně pomůže," věří.