Článek
Takže vás ani nezajímá, že máte blízko k pozici juniorské světové jedničky?
Upřímně, na to se moc nesoustředím. Ranking už mám takhle hrozně dobrý, ale jestli budu první, nebo ne, tak to stejně nic moc neovlivní. Hlavně se soustředím na ženské turnaje.
Dvě „patnáctky“ už se vám nedávno povedlo vyhrát v Chorvatsku a ve Slovinsku. Jak se na vás dívaly starší, zkušenější soupeřky?
Ony už jsou hodně zvyklé, mladých hráček je tam dost, speciálně z Česka. Na začátku jsem tam jezdila, že nemám co ztratit, ale teď už vědí, že mám docela dobrý ranking a nečekají mladou a nezkušenou holku.
Asi nejznámější soupeřkou, se kterou jste se zatím střetla, byla někdejší hráčka top 50 Němka Mona Barthelová. Jaký jste ze zápasu s ní měla pocit?
Její zkušenosti byly znát. V některých pasážích jsem byla i lepší, ale ona v těch hlavních momentech dokázala zahrát, co potřebovala. Mona byla před sedmi lety ve finále Livesport Prague Open proti Kristýně Plíškové, kde jsem tehdy jako malá byla a hrozně se mi líbilo, jak hrají. Tehdy by mě nenapadlo, že se s Monou jednou taky utkám. Mám z toho radost, jeden set byl docela těsný, ale ten zápas byl celkově pěkný. Hlavně jsem si ukázala, že s ní můžu hrát, to se mi na tom líbilo nejvíc.
Jako juniorka můžete absolvovat 16 ženských turnajů za rok. Využijete toho?
Pokud se nezraním, tak si myslím, že ano. Ono to vypadá jako hodně turnajů, ale taky můžu vypadnout v prvním kole a počítá se vám to. Ještě to určitě zkombinuju s juniorskými akcemi. Ale teď určitě pojedu na turnaj ve Starých Splavech, pak tráva, Wimbledon. A taky jsem dostala volnou kartu na Livesport Prague Open, za kterou jsem moc vděčná a těším se na to.
Po návratu z Paříže jste mluvila o tom, jak jste v poslední době začala dobře jíst. Co si pod tím představit?
Mám profesora Vítka, který mi s tím pomáhá. Teď už to bude dva měsíce, kdy vím, co mám dělat, abych se na kurtu cítila stoprocentně, a hrozně mi to vyhovuje. Dlouhé zápasy zvládám i díky tomu.
Finalistka juniorského turnaje Roland Garros Laura Samson na tiskové konferenci 10. června
Že byste na sebe byla přísná jako Djokovič?
To už by bylo moc. Uvidíme, on s tou dietou začal později, ale nemám to teď v plánu. (směje se)
V 16 letech ještě rostete?
Říkalo se, že už ne. Ale poslední dobou mi přišlo, že jsem trochu vyrostla. Snad ještě pár cenťáků, na servis by se to hodilo. Brácha má 195, oba rodiče jsou vysocí, já jsem jediná menší mezi nimi. (směje se)
V minulých letech jste byla na tréninkových pobytech v zahraničí. Jak z toho srovnání vychází vaše domovská Sparta?
Byla jsem v hodně akademiích, kde jsem si to vyzkoušela. Mně se to tam líbilo, ale v Česku je to fakt dobrý. Nikam bych přesídlit nechtěla. Máma už mě takhle moc nevidí, navíc brácha hrál čtyři roky hokej ve Švédsku. A na Spartě se mi fakt líbí. Máme tam super zázemí, novou regeneraci, já tam mám kondičáky, trenéra…
Nějakou dobu jste strávila i v Nadalově akademii na Mallorce.
Mně se tam líbilo, ale trochu mi vadil ten neindividuální přístup. Všechno je ve skupině, jste s někým na pokoji, kolem vás různí lidé. Navíc ve srovnání s Českem ty sparingy nejsou tak kvalitní. Atmosféra byla fajn, vždyť je to Rafa Nadal Academy, ale tenisově bych se nezlepšovala jako v Česku.
Říká se, že tenisové prostředí bývá krajně nepřátelské, ale vy jste tyhle zkušenosti zatím nenabrala, je to tak?
Na kurtu jsou všichni nepřátelé, ale to je asi v každém sportu. Já se ale na turnajích bavím se spoustou lidí. Ono to vypadá, že se při zápase chceme zabít, ale mimo kurt mám hodně kamarádek.
Co vzory? Inspiruje vás také velká trojka Šwiateková, Sabalenková, Rybakinová?
Mně se odmalička líbil Nadal, to byl můj vzor. Pak taky Caroline Wozniacká, Petra Kvitová. Teď mám hrozně ráda Carlose Alcaraze, moc se mi líbí jeho styl, jak běhá, a hlavně mi přijde jako osobnost úplně v pohodě. Mohla jsem se s ním potkat na wimbledonské večeři. Iga Šwiateková je taková pořád zakousnutá, ona i rychle chodí. Byla jsem i na jejím finále na Roland Garros.
Spousta lidí si všimla, že jste si z praktických důvodů změnila příjmení ze Samsonová na Samson. Jaké na to máte ohlasy?
Určitě to není nic proti Česku. Mně ale bylo hrozně nepříjemné, když si nás pořád pletli s Ruskou Ljudmilou Samsonovovou. A jí to asi taky vadilo. Když třeba prohrála, tak chodily nejrůznější zprávy i mně. Příjmení Samsonová se mi líbí, ale už si pomalu zvykám na to Samson. Pořád se na to někdo ptá, ale všichni si, doufám, zvyknou. Je dost Češek, které v příjmení „ová“ nemají. A tolik se to neřeší.
Táta tenistky: Rodina se musí obětovat. Na Spartě má Laura neuvěřitelný servis
Syn Oliver hokejista, dcera Laura tenistka. V plánu to ale takhle původně nebylo. „V Říčanech jsme bydleli u kurtů, kam jsme chodili pinkat rekreačně, když děti byly malé. Když ale kluk přinesl domů druhou nebo třetí rozbitou tenisovou raketu, tak jsem řekl, že to asi nebude sport pro něj,“ líčí hlava sportovní rodiny David Samson.
Jeho syn si pak zamiloval hokej. Čtyři sezony odehrál ve Švédsku, uplynulý ročník byl vysoký bek oporou sparťanské dvacítky. A dcera se mezitím vydala tenisovou cestou. „V Oáze Říčany chodila na zeď, sem tam si s někým pinkla. Bylo to vyloženě v rekreační rovině. K překlopení do profesionalismu došlo až ve 13 letech, kdy jsem s ní vyjel do Paříže na turnaj do 14 let nejvyšší kategorie, který vyhrála. Finále se konalo na Roland Garros, začali se o ni zajímat sponzoři. A najednou tu byla šance, že když na sobě bude makat, tak z ní může být výborná hráčka,“ líčil otec Laury.
Tenis ale patří mezi sporty, které jsou finančně nejvíc náročné. Navíc v juniorské kategorii nejsou prize money. Až mezi dospělými soupeřkami se dá vydělávat. Ale za vodou jsou jen ty nejlepší. A konkurence je brutální.
„Vždycky se rodina musí obětovat. Nepamatuju třeba, kdy jsme naposledy byli společně na dovolené. Ale samozřejmě je to hlavně otázka peněz. Vy se na ten turnaj musíte dostavit, sami si zařídit letenky, ubytování. Organizátora to nezajímá, ten řeší jen, že v daný čas nastoupíte na kurt. Výjimkami jsou grandslamy, kde má Laura pokryté ubytování. Když tam s ní ale jedu já nebo trenéři, případně další doprovod, tak se všechno platí. Je dobré, že Český tenisový svaz přispívá na reprezentační výjezdy, ale obecně ty náklady nese vždy rodič. S přispěním národních tenisových center,“ dodává Samson.
Jak už v rozhovoru zmínila jeho dcera, podmínky, jaké má na Spartě, jsou však mimořádné i ve srovnání se špičkovými tenisovými adresami. „Neuvěřitelný servis. Vřelé díky (majiteli) panu Chrenekovi, který Spartu jako tenisový klub podporuje neskutečným způsobem,“ přitakává Samson.
„Pokud se bavíme o tréninku, ale i o tom, co se odehrává v posilovně, na atletickém stadionu, v rámci regenerace, tak nebýt toho, co nám na Spartě dává pan Chrenek, tak by to bylo pro nás těžko ufinancovatelné. Je tam k dispozici moderní regenerační zázemí, fitness, můžeme spolupracovat s trenéry… Spousta zahraničních koučů nám ty podmínky závidí.“
Ale to se týká i dalšího důležitého faktu. „Obrovskou výhodou je, že tu máme spoustu kvalitních hráček. Když byla Laura v Nadal Academy, tak se tam ten kvalitní sparing těžko hledal. Záleželo na tom, jestli se tam dobře umístěné hráčky sjely ve správném období. Na Spartě jsou ale příležitosti skvělé. A je dobře, že tam můžou přijet klidně i holky ze Štvanice, spolupráce tam prostě je,“ těší tátu nadějně rozběhnuté tenistky.
