Doufám, že nadešel můj čas, věří Kvitová. Energii na finále chtěla nabrat i u Ordinace

"Byla to tehdy nová zkušenost. Po takovém vítězství od sebe očekáváte hodně.  Myslíte, že to půjde lehčeji, když jste vítězkou grandslamového turnaje, všichni kolem očekávají to nejlepší, ale ono to tak nejde," vybavila si česká finalistka letošního turnaje pro internetové stránky Wimbledonu.

Sampras vyhrál v roce 1990 US Open jako devatenáctiletý, ale další grandslamový triumf, a to ve Wimbledonu, přidal až v roce 1993. Serena Williamsová vtrhla na scénu při US Open v roce 1999, když jí bylo sedmnáct, ale až do roku 2002 čekala, než při French Open ochutnala maximum grandslamové slávy znovu. Djokovičovi trvalo přesně tři roky než po triumfu při Australian Open v roce 2008 vyhrál na jižní polokouli znovu. A pak mohl mluvit o tom, jaké bylo čekání...

„Můžete o tom mnohokrát slyšet a číst, ale stejně jsou ty pocity nové. Nejhorší bylo, že jsem, opravdu nebyla zvyklá na takovou pozornost. To byl největší problém, " vybavila si teď již čtyřiadvacetiletá Kvitová, co sama též zažívala po svém tehdy neuvěřitelném vítězství, které dovršila esem. Marii Šarapovovou zdolala ve dvou setech. Od té doby se snažila zopakovat podobný triumf. Zůstávala trvale v top 10, vyhrávala turnaje, ale na grandslamových podnicích neprolezla skrze semifinálové brány. V roce 2012 zůstala mezi čtyřkou nejlepších v Austrálii i Francii.

Až letos se to zlomilo. A může i triumfovat - po podobně dlouhé době jako Sampras, Williamsová a Djokovič. „Doufám, že můj čas je tady," poznamenala.

Program České lvice je před posledním zápasem turnaje co nejjednodušší. Trénovala jen lehce. "Budu odpočívat, půjdu na masáž, na kontrolu nohy, která drží, a zkusím i usnout, abych měla energii," nastínila program dne.

Bydlí jako vždy v pronajatém domě kousek od kurtů spolu s koučem Davidem Kotyzou, vyplétačem raket Richardem Šodkem a psychologem Michalem Šafářem. Na večeři do restaurace nikam jít neplánovali, spoléhali na Šodkovo kuchařské umění. "Co bude? Nevím, asi kuřecí s rýží, něco lehčího, aby tam byla nějaká energie," řekla Kvitová a chtěla se také podívat na její oblíbenou Ordinaci v růžové zahradě.

Před třemi lety šla Kvitová do finále jako mladá naděje a proti ní stála Šarapovová, která už Wimbledon vyhrála. Nyní je situace prakticky stejná, jen se v pozici bývalé šampiónky ocitla sama Kvitová. "Je to tak. Podobnost je velká, ale já se budu snažit, aby to nedopadlo tak jako 2011," pravila Kvitová.

Na finále přiletí i její rodiče, matka Pavla a otec Jiří, i oba starší bratři Jiří a Libor. Možná se jim nad hlavou na centrkurtu v sobotu odpoledne zatáhne i střecha, protože mají přijít lehké přeháňky. "Střecha by mi možná mohla vyhovovat, ale myslím, že to je opravdu maličkost. Je mi to asi jedno," řekla Kvitová, jejíž herní styl je podle mnohých jako šitý právě na trávu. I proti obávané Venus Williamsové ve třetím kole jí svědčil. Bitvu dvou wimbledonských vítězek urvala pro sebe ve třetím setu (7:5). „Byla jsem tak šťastná. Bylo to pro mě moc těžké utkání," připomněla.

Zřejmě už má recept i na to, jak se vyrovnávat s tíhou úspěchu. „Už asi vím jak s tím zacházet, " dodala.