Článek
Velké Djokovičovy problémy začaly po loňské wimbledonské porážce od Tomáše Berdycha, jemuž po prvním setu ve čtvrtfinále vzdal. Pak Srb na kurtech půl roku chyběl. Na začátku sezóny se po operaci lokte na okruh vrátil, jenže z posledních čtyř turnajů třikrát vypadl v prvním kole. Mezitím se stihl rozejít s trenérským duem Andre Agassi, Radek Štěpánek.
I před zraněním ale začaly mít jindy naprosto stabilní Djokovičovy výkony nebývalé výkyvy. Spekulovalo se o důsledcích výživových experimentů, viditelného úbytku hmotnosti či naslouchání mentálnímu guru Pepemu Imazovi.
„Vždy jsem Djokoviče obdivoval pro jeho hru, přístup a způsob, jakým se na kurtu pohyboval. Když jsem ale slýchal, že udělal drastické změny ve své dietě, začal jsem se sám sebe ptát, kdy krize přijde," píše Hösli na svém facebookovém profilu.
„To, co nyní vidíme, je důsledek poruchy příjmu potravy. Tou není jen anorexie nebo bulimie. Existuje také orthorexie, která může být definována jako obsese dietou založenou pouze na jednoznačně zdravém jídle. Djokovič sáhl k radikálnímu řešení svého jídelníčku, aniž uvážil dlouhodobé následky," přibližuje možné potíže aktuálně 12. hráče světa švýcarský expert.
Podle něj bylo omezení karbohydrátů a úplné vyřazení cukru v jídelníčku velkou chybou.
„Co se v takových případech děje? Na začátku se cítíte silnější, protože buňky absorbují mnohem více kyslíku, nicméně svaly produkují méně a méně kyseliny mléčné. Laktát přitom není jen odpadní produkt po přetížení svalů, ale také důležitý zdroj energie. Pokud svaly ztratí schopnost tvořit a spalovat laktát, následky jsou velmi vážné. A to nejen pro sport," tvrdí s odvoláním na nejnovější vědecké poznatky Hösli.
Mezi nejčastější projevy podle něj patří horší odolnost vůči stresu, kolísání výkonnosti, výrazné snížení kvality spánku, rostoucí sociální izolace sportovce a v krajním případě i sebevražedné sklony.
