Hlavní obsah

Respekt soupeřů sílí, česká snaha ovládnout Davis Cup taky. Pro všechny jsme hrozbou, cení si Lehečka

Když před třemi lety Jaroslav Navrátil vyrazil s Jiřím Lehečkou a Tomášem Macháčem na daviscupový turnaj do Innsbrucku, sklízel od ostatních kapitánů uznalé reakce, jaká mu roste nová generace. Loni už soupeři nestačili zírat, co za nebezpečný tým proti nim hraje. O to těžší to ale letos v daviscupové kvalifikaci ve Valencii bude. Česko už si nikdo nedovolí podcenit.

Foto: Profimedia.cz

Český tenista Jiří Lehečka

Článek

Valencie (od našeho zpravodaje) - „Všichni jsou si vědomi, jak v Davis Cupu hrajeme a jaké výsledky jsme byli schopni produkovat,“ říká Lehečka, který loni jako jednička přispěl k postupu na finálový turnaj do Málagy, kde chyběly jen dva míčky k výhře nad Australany a průniku mezi nejlepší čtyři týmy světa.

Letošní los však postavil Navrátilově eskadře do cesty ještě těžší balvany. Ve středu od 16 hodin se hraje s domácím Španělskem, hned o den později znovu s Austrálií a v sobotu proti Francii. Otřepaná fráze o skupině smrti tentokrát sedne jak vyšitá. Obavy z ní si ale čeští tenisté nepřipouštějí.

Tomáš Macháč přiletěl do dějiště s vizitkou olympijského šampiona v mixu a osmifinalisty US Open. Lehečka letos vyhrál svůj první ATP turnaj a po zranění už vypadá zase ve formě. Devatenáctiletý Jakub Menšík byl ve finále v Dauhá a jako nejlepší teenager světa obhájil i třetí kolo na US Open. Navíc Adam Pavlásek dál cizeluje své deblové dovednosti a posouvá se v žebříčku (41.).

„Všichni jsou si dobře vědomi, že po individuální stránce se nám čtyřem dařilo, a zvedli jsme se. Možná je to nevýhoda, že se na nás všichni poctivěji připraví jako na větší hrozbu, my se jich ale nezalekneme,“ tvrdí nebojsa Lehečka.

Navrátil, který je v křesle českého kapitána od roku 2006, by rád ještě jednou zažil něco podobného, jako když měl v týmu Tomáše Berdycha a Radka Štěpánka, kteří po finále 2009 slavně vedli český tým za celkovými triumfy v letech 2012 a 2013.

„Už v Innsbrucku jsem říkal, že máme zase nadějnou generaci, jen musíme počkat. Jsem rád, že se to potvrdilo. Ještě je ale potřeba vydržet. Pokud bychom teď v tak těžké skupině skončili poslední, těžko nám může někdo něco říct. Ale když se kvalifikujeme do Málagy, bude to úspěch,“ přikývl kapitán. „Kluci se každým rokem učí na Davis Cupech, grandslamech, letos je jim 19, 23, 24 let, mají klidně ještě dva tři roky na to, aby byli úspěšní v Davis Cupu. Stejně jako si museli počkat Radek s Tomášem.“ Berdychovi bylo při památném pražském finále proti Španělsku 27 let, Štěpánkovi táhlo na 34.

Systém, v němž čeští tenisoví hrdinové slavili své úspěchy, ale také doznal zásadních změn. Čtyřikrát v roce třídenní klání, to byla trochu jiná zabíračka. „Vůči hráčům je to teď lepší. Když Radek s Berďou hráli všechny zápasy, tak to byl masakr. Ve většině případů nemohli další týden na turnaje, protože to nešlo,“ vykládal Navrátil.

„Kluci to dvakrát vyhráli a neměli ani zdaleka tolik peněz jako my, pokud bychom ve Valencii všechny zápasy prohráli. Ale co je podle mě špatně, že se Davis Cup hraje na místech, kde nemají čeští fanoušci možnost nás vidět. Ano, hráli jsme z bezpečnostních důvodů s Izraelem ve Vendryni. Ale je rozdíl, když přijde 800 lidí, než kdyby v Ostravě přišlo pět tisíc a kluci by měli atmosféru, kterou teď zažijí Španělé. Na druhou stranu buďme rádi, že jsme ve Valencii a nemuseli jsme cestovat do Číny,“ rozebíral 67letý kapitán.

Atmosféra v českém týmu se však nemění, což i mladí hráči oceňují. „Všichni se doplňujeme, je fajn se dvakrát za rok sejít, semknout se a táhnout za jeden provaz. Když máme šanci být všichni dohromady s realizákem, tak máme týmového ducha a podle toho se nám tady hraje,“ tvrdil Lehečka.

Nikde samozřejmě není psáno, že se jemu a jeho parťákům daviscupový sen jednou splní, ale fascinující je odhodlání, s jakým si za ním Češi jdou.

„Byly doby, kdy jsme měli vynikající hráče, ale v těch zápasech se to prostě nesešlo. Petr Korda byl druhý na světě, Karel Nováček osmý, jenže hráli jen čtvrtfinále. Pak jednou zahrál Jirka Novák, podruhé Bohdan Ulihrach, ale taky to nevyšlo,“ připomněl Navrátil. V turnajovém systému a v zápasech na dva vítězné sety je ale možnost překvapení větší, což Češi ve Valencii dokázali už loni. Letošek jim chuť také neubral.

„Máme sebevědomí jako tým, který chce zopakovat minulý rok, a nejen se zúčastnit. Za to jsem strašně rád. V tréninku potvrzujeme, že se cítíme dobře, máme navíc kolem sebe super tým, bez toho to nejde. Tenis je tak vyrovnaný. že do toho musíte dávat v uvozovkách 110 procent,“ vystihl situaci Lehečka. A přesně o to se Češi v tomto týdnu budou snažit.