Článek
"Kluci měli těžkou skupinu, ale ostudu neudělali a prohráli se ctí. Nejvíc mě samozřejmě potěšil Tomáš Macháč, který hrál velice slibně.
Kam až vystoupá? To se strašně těžko odhaduje. Ale je pohyblivý, bojovný, v ruce to tak nějak má. V úvahu je potřeba vzít i soupeře, které v Rakousku měl. Francouzi překvapili, že vůbec postavili Gasqueta, který v poslední době laboruje se zraněními, je mu 35 let a jeho výkony nejsou takové. Macháčův tenisový projev ale nechci snižovat. Navíc psychický tlak v Davis Cupu je velký, s tím si poradil velice dobře.
Jirka Lehečka se taky začíná prosazovat, i když to jsou 'pouze' challengery. V kvalifikaci US Open mu těsně unikla hlavní soutěž. S nadsázkou řečeno by ale bylo lepší, kdyby jim s Macháčem bylo sedmnáct...
V první stovce světového žebříčku máme jen jednoho hráče. A Jirka Veselý už jiný nebude. Od něj se musí čekat jen to, co umí, co hraje. Trvá to dva tři roky, že sem tam zazáří, servisem někde někoho porazí, ale v zásadě už dál asi nepůjde. Musel by hodně zapracovat, jeho váha je teď velká, pohyblivost tam tolik není.
Naopak u Macháče, který je běhavý, ta naděje na vzestup je. Údery se ještě doženou, ale mrštnost a obratnost hráči ze světové špičky všichni mají. To tak musí být.
Když se v naší době konal Davis Cup, tak nám to vždycky prospělo do dalších turnajů. Těžili jsme z toho já i Jirka Hřebec, který zahrál dobře v Davis Cupu a pak se mu dařilo víc.
Mezinárodní tenisová federace ale změnami formátu zničila daviscupové kouzlo. Myslím, že to ztrácí diváky, lidi to nebaví. Systém je podle mě katastrofální. Ztratilo to na popularitě, všechno se zkracuje, mluví do toho televize...
Bylo to znát i tady na Billie Jean King Cupu v Praze, že nemá smysl mít tolik týmů na jednom místě. Přitom předchozí formát fungoval, diváci na to chodili. Když hrál Egypt proti Nigérii, tak bylo v Káhiře vyprodáno. A když hrála Nigérie doma proti Tunisku, tak bylo taky vyprodáno.
Předloni na finálovém turnaji Davis Cupu v Maridu byly přitom vyloženě 'mrtvé zápasy', na které přišly maximálně desítky lidí a plná aréna byla jen na Nadala.
Jsem rozladěný, ani mě to tolik nebaví sledovat. Byli jsme dlouho zvyklí minimálně na čtvrtfinále. Prostě nám ten Davis Cup teď během roku chybí."
Jan Kodeš
Jeden z nejlepších hráčů české tenisové historie. Vítěz dvouhry na French Open 1970, 1971, wimbledonský šampion z roku 1973 a dvojnásobný finalista US Open (1971, 1973). Rekordních 94 zápasů odehrál během 15 sezon v Davis Cupu, který vyhrál v roce 1980. Později byl týmovým kapitánem i prezidentem Českého tenisového svazu.