Čtyři české tenistky jsou v první padesátce. Má některá z nich na Top 10?

„Když mohla být v první desítce hráčka, jako je Francouzka Bartoliová, což je vyloženě neatletický, nesportovní typ, tak nevidím důvod, proč by se tam nedostala některá z českých holek,“ dává bývalá světová dvojka Jana Novotná za příklad wimbledonskou finalistku z roku 2007.

Tak jednoduché to ale není. Je třeba spojit řadu faktorů. „Od začátku roku až do listopadu musíte být fit. Musíte si zvolit ty správné turnaje. A k tomu je tu psychický tlak, abyste obhájili výsledky z minulého roku. Není to fakt sranda,“ připomíná wimbledonská čtvrtfinalistka z roku 1997 a nyní trenérka Denisa Chládková.

Před třemi lety se Nicole Vaidišová vyšplhala až na 7. místo na světě, jenže s tenisem už praštila. „Pořád si myslím, že se ještě na kurty vrátí,“ prorokuje sice bývalý fedcupový kapitán Jan Kukal, ale na comeback manželky Radka Štěpánka si budeme muset ještě počkat. A ataky těch nejvyšších míst v podání dalších českých hráček jsou zatím jen velmi nesmělé.

Česká tenistka Iveta Benešováfoto: Reuters/Benoit Tessier

„Chci být v první dvacítce,“ přála si loni Iveta Benešová. Misi však nenaplnila a stalo se přesně to, co připomínala Chládková. Z 25. pozice se zřítila do osmé desítky. Otázkou je, zda bude mít Benešová tolik psychických síl, aby na žebříčku šplhala zpět. „Už fakt nevím, co bych měla změnit,“ posteskla si po prohraném zápase na pražské Štvanici.

Problémy má i úspěšná fedcupová debutantka Lucie Hradecká. Na turnajích je to špatné. U jména v ratingu WTA jí znepokojuje číslo 124, což na grandslamech zajišťuje start jen v kvalifikacích. „Spousta lidí si moc neuvědomuje, jak je to těžký. Může se stát, že neobhájíte body za minulý rok. V žebříčku spadnete a už nemůžete hrát turnaje, které jste chtěli. Přijdete o prize money. A když nemáte peníze, tak za vás letenky a hotely nikdo nezaplatí,“ upozorňuje Chládková.

Výsledkový ústup zažila i nedávná semifinalistka Wimbledonu Petra Kvitová. Třikrát po sobě nepřešla přes úvodní kolo. „Nejdůležitější bude, abych obhájila body za loňské osmifinále US Open,“ třásla se před odletem na turnaje na betonu. „Po takovém výsledku, jaký předvedla Petra, na vás na turnajích všichni koukají jinak. Myslí si, že od teď budete dělat samá finále nebo semifinále. K tomu vás zvou na sponzorské akce,“ říká Chládková. „Chtě nechtě se stresujete ještě víc. Ten tlak je čtyřnásobný. “

Helena Sukováfoto: Právo/Dorian Hanuš

A žebříček neúprosný. „Holky jsou ale ještě mladý. Já vyhrála ve Wimbledon ve třiceti. Teď jde o to, jestli jsou schopny zopakovat dobré výkony a hlavně udělat ten krok do Top 5, jako jsme ho zvládly já, Hanka Mandlíková nebo Helena Suková,“ přemítá Novotná.

Přitom sama se v klíčových chvílích důležitých zápasů jednou za čas psychicky sesunula. Vzpomeňte na finále Wimbledonu 1993, kde měla ve třetím setu Grafovou na lopatě, přesto prohrála. „Jenomže žebříček je o stabilitě. Jana byla schopná odehrát z deseti turnajů osm skvěle. A to z ní právě dělalo tak výjimečnou tenistku, “ tvrdí Chládková.