Článek
Ze stovky světového žebříčku jste vypadl téměř na rok. Dlouhé bylo i čekání na turnajový úspěch. Jak těžká byla cesta zpátky?
Strašně moc. Měl jsem večery, kdy jsem nemohl usnout, trápil jsem se, nechápal jsem, co se se mnou děje. Hlavně po turnaji v Prostějově, kde se mi v minulosti většinou dařilo, a který mám moc rád, jsem propadal panice. Bál jsem se, že už se nikdy nevrátím. Moc jsem prostě přemýšlel a zbytečně si do hlavy pouštěl černé myšlenky. Otáčet se to trochu začalo po loňském Wimbledonu, kde jsem uhrál dvě kola. Pak jsem sice důležité zápasy prohrával, ale vždycky jsem v nich měl šanci, abych uspěl.
V Indii to konečně vyšlo. Stačil jste to oslavit?
Na místě na to nebyl prostor, protože jsme skončili v devět večer a než jsme se dostali na hotel bylo jedenáct. Hned další den jsme pak cestovali domů. Až tam jsem dostal dort a připili jsme si šampaňským. Víc jsem nestihl a v nejbližších dnech z časových důvodů ani nestihnu.
Hodně vám pomohl zlepšení na servisu. Pracoval jste na něm pod dohledem daviscupového kapitána Jaroslava Navrátila a Dušana Lojdy. Co jste změnili?
Začali jsme loni po turnaji v Prostějově, když jsem přišel za panem Navrátilem s prosíkem, že potřebuji pomoci. Nevěděl jsem si rady, jak dál. Moje hra byla nemastná, neslaná, výsledky žádné. Změnil jsem postavení, posunul se při servisu pozičně, a postupem času se to začalo zlepšovat. Začal jsem se na podání cítit lépe a tím, že jsme ho trénovali víc a víc, vypiloval se. Už si na něm věřím a stavím na něm celou moji hru.
Po turnaji v Puné jste měl hrát na challengeru v Bengalúru. Kvůli zdravotním problémům jste se však z něj odhlásil. Co se stalo?
Začalo mě táhnout tříslo, které mě zlobilo minulý rok. Spíše to bylo ale z únavy. Hrál jsem tři těžké duely po sobě, kolem tří hodin. Už ve finále jsem to cítil a bylo mi jasné, že noha potřebuje odpočinek. Byl jsem prostě fyzicky, ale i psychicky totálně vyčerpaný, neměl jsem důvod se dál trápit. Mohlo by mi to uškodit.
Jaký bude váš nejbližší program?
Ještě jsme všechno neřešili. Vítězstvím v Indii jsem si zajistil start na turnajích ATP. Musíme proto všechno přeházet. Pozítří letím do Delary Beach, pak mě čeká challenger ve Francii, Davis cup a turnaje v USA. Následovat bude antuková část sezóny, kterou začnu v Marakeši.
Co od sebe v příštích týdnech, měsících, čekáte?
Hlavně chci zůstat zdravý. Chápu, že všichni jsme namlsaní. Každý turnaj ale začíná od nuly. Záleží i na losu. Budu se snažit soustředit se na svoji hru, abych dobře podával, dobře se hýbal, abych v důležitých momentech zůstal klidnější a zlomil je pro sebe. Samozřejmě chci na vítězství v Indii navázat, získat další body, dostat se zase na kvalitnější turnaje a vrátit do elitní padesátky světového žebříčku.
Zmínil jste Davis cup. První kolo světové skupiny budete hrát 7. a 8. března na Slovensku. Souboj to bude jistě pikantní?
Určitě. Všichni se na něj těšíme. Atraktivní bude jistě i pro fanoušky. Očekávám, že to bude s ohledem na společnou minulost vyhecované. Napětí bude cítit. Věřím však, že se to odehraje férově, a že náš tým má na to, aby uspěl. Já osobně na něj přijedu s lepším nastavením, lepší formou. Slováci sice mají kvalitní, zkušený tým, ale my do Madridu, kde se hraje finále, chceme a uděláme maximum, abychom se tam dostali.