Článek
Co nováčkovské rituály? Už je máte všechny úspěšně za sebou?
To ještě ne, asi to přijde před zápasem.
Jak jste vůbec přijala první zprávu o pozvánce do týmu?
Nečekala jsem to. Fotograf Pavel Lebeda si ze mě před časem udělal srandu, když mi říkal, ať se vyfotím v reprezentační bundě a teplácích. A já: Cože? A on: Oni ti ještě nevolali? To si dělal legraci, ale za měsíc mi psal: Tak to byla pravda… Volal mi pan Pála, že jsem v širší nominaci, a já byla úplně nadšená. A pak se potvrdilo, že budu na 100 procent v týmu, a jsem v sedmém nebi. Jedním z mých snů bylo, být v reprezentačním týmu s těmi největšími legendami. Je pro mě velká pocta pochytat od nich zkušenosti.
Co jste zatím pochytila?
Bavím se tu s panem vyplétačem, s panem profesorem Kolářem, s (kondičním koučem) panem Vydrou, s (fyzioterapeutem) panem Janouškem, s (koučem) panem Krupou. Ten mi radil při trénincích. Je super, že si tu můžu zahrát i s Maruškou (Bouzkovou) a Lindou (Noskovou). Získávám informace a je pro mě důležité, že mi můžou něco předat lidi, co něco dokázali.
Za juniorskou kategorií jste už udělala tlustou čáru. Jaký byl ten přechod mezi dospělé soupeřky?
Těžký, holky jsou úplně jiný. Nedávno jsme se bavily s mamkou (bývalou reprezentační kanoistkou), že když jim jde o živobytí, o peníze, tak ty holky jsou víc nepříjemné. Nepozdraví vás, dívají se na vás všelijak. Mezi juniorkami to bylo v pohodě, bavily jsme se, dělaly si srandu. Ale už jsem zjistila, že na té tour to tak úplně není. I když se najdou výjimky. Není to ale běžné. A tenis je samozřejmě jiný, rychlejší, bojovnost je na jiné úrovni.
Ale tento rok máte bilanci mezi ženami 18:4, to jde ne?
Dobrý, nestěžuju si. Bylo by fajn, kdyby to pokračovalo dál.
Kterého turnajového vítězství si vážíte nejvíc?
Já už vyhrála pár pětasedmdesátek. Pro mě nejlepší z minulého roku byly asi Říčany, tam to bylo našlapané, těžký turnaj. A za tenhle rok asi Murska Sobota ve Slovinsku. To už jsem cítila, že mi to cvaklo.
Jak to teď máte se školou?
To je u nás doma velké téma. Musím udělat další zkoušky. Ze Slovinska jsme přijeli o půlnoci a ráno jsem šla do školy. Mamka trvala na tom, že zkoušku musím napsat. Nespala jsem ani sedm hodin, učila jsem se cestou ze Slovinska. No prostě musím doplnit všechny známky a všechno si dopsat. Každou volnou chvíli se musím učit.
Je to boj, že?
To jo. Žebříček mi teď ale dělá radost, díky tomu se dostanu na kvalifikace grandslamu. Paříž bych měla mít jistou, takže tenhle cíl už mám splněný. Nejlepší by byla hlavní soutěž rovnou, ale dám tomu ještě trochu času. Nemůže jít všechno rychle, ono to není někdy ani dobrý.
Jak byste popsala svůj styl hry?
Jsem komplexní hráčka, spíš aktivní. Ne že bych to „pindila“ a házela jen míče na druhou stranu. Taky to umím, ale většinou aplikuju aktivnější hru. Čopy, dojít si na síť. Taková celodvorcová hráčka.
Co vám udělá radost kromě tenisu, co vás baví?
Určitě basket. Když jsem byla menší, hrála jsem ho závodně asi tři roky. Teď na turnaji ve Slovinsku jsme zašli na jejich ligu. Každý den jsem si tam šla i zastřílet na koš. Basket mě baví moc. Jinak ráda trávím čas s rodinou, zvlášť s mým mladším bráchou. Kreslí, boxuje, běhá. Ale školu taky musím řešit. Když se to naučím a dostanu dobrou známku, taky mi to dělá radost, že mám předmět odškrtnutý.
Univerzitní prostředí vás v budoucnu neláká?
Moc to neřeším, spíš se soustředím, abych měla maturitu, kterou určitě chci. Plno holek ji nemá, což je podle mě chyba. Škola je někdy i odreagování, u učení zaměstnám mozek jinak a odpočinu si od tenisu.
Kdybyste teď dostala šanci zahrát si v Ostravě, rozklepala byste se?
Ty vogo, to vám říkám, že bych se tady zbláznila a začala skákat metr do vzduchu. Byl by to sen hrát tady v hale, kde bude megarachot. Bylo by to úplně skvělý.
Takže trémistka evidentně nebudete.
Zdravá nervozita ke sportu patří, ale jinak trémistka nejsem. Byla bych spíš hrozně natěšená. Pořád jsem básnila o tom, že bych strašně chtěla jednou za naši zemi hrát.
Viděla jste Maxe Mrvu, jakou tu v únoru udělal show při své daviscupové premiéře?
Viděla, to bylo přísný. To já zase takový šoumen nejsem. Brutálně bych si to užila, ale takovou show bych nedělala. Ale snažila bych se určitě překřičet halu.
