Článek
Rodák z Rigy se nikdy netajil, že vyznává jiný způsob života než ten, který je běžný u vrcholových sportovců. Divoké mejdany do brzkých ranních hodin spojené s požíváním alkoholických nápojů i omamných látek, přítomnost dívek. To je svět, který je Gulbisovi blízký.
„Co lidi dělají, když si večer vyrazí? Přece se opíjejí. Nechápu, když se jde někdo pobavit do klubu a je střízlivý. Vždyť si to pak ani pořádně neužije," prohlásil Gulbis, který by byl pro legalizaci marihuany. „Tak jako je to třeba v Rotterdamu. Její zákaz je směšný, proč by ji tenisti nemohli kouřit? Bohužel to dělat nesmějí, každý týden jsou kontrolováni."
V roce 2009 Gulbis dokonce skončil na jednu noc ve vězení. Ve Stockholmu byl totiž se svým kamarádem přistižen, jak si na hotelový pokoj přivádějí prostitutky. A to je ve Švédsku trestný čin. „Už se tam nikdy nevrátím. Pokud si vyrazíte, potkáte nějaké holky, neptáte se jich přece, jakou mají profesi. Já byl okamžitě poslán do vězení, což podle mě není normální," vztekal se Lotyš, který byl druhý den propuštěn na kauci. „Ale byla to velká zábava. Myslím, že každý by se alespoň jednou měl dostat do vězení," říkal s odstupem času.
Jméno dostal po Hemingwayovi
Gulbis pochází ze zámožné rodiny, jeho otec Ainars je investičním bankéřem, jeho matka herečkou. Křestní jméno dostal podle amerického spisovatele Hemingwaye, oblíbeného autora rodičů tenisty. S penězi Gulbis nikdy problémy neměl, někteří dokonce tvrdí, že se na každý turnaj dopravuje soukromým letadlem. „Jasně. A taky mám helikoptéru, ponorku a kosmickou loď," utrousil jízlivě.
Přes metr a devadesát centimetrů vysoký tenista poutá pozornost nejen svým chováním v soukromí, ale i přímo na kurtu. Když v roce 2010 podlehl Kolumbijci Alejandru Fallovi, přirovnal svůj výkon k těm, který předvádějí španělští hráči. „Jenom jsem běhal jako španělský tenista na antuce, stál na základní čáře a tlačil míčky zpátky přes síť."
V létě 2012 pak Gulbis dokonce vypadl z Top 100 žebříčku ATP, což nedokázal pochopit. „Když se podívám na některé hráče, co jsou v elitní stovce... Jak se do ní vůbec mohli dostat, vždyť oni ani neumějí hrát tenis! Myslím, že jsem mnohem lepší než oni," tvrdil sebevědomě.
Kvůli rozmláceným raketám se cítil jako idiot
Jenže na začátku roku 2013 se začal prodírat žebříčkem směrem vzhůru. Muž s dělovým servisem za to vděčí i tomu, že alespoň částečně dokáže v zápase udržet své emoce na uzdě. Už ne tak často je k vidění, jak vzteky rozmlátí raketu.
„Za rok jsem jich rozmlátil okolo šedesáti až sedmdesáti. Když jsem pak navštívil továrnu, kde rakety ručně vyrábějí, cítil jsem se špatně. Oni pro hráče dělají všechno, přemýšlejí, co tenisté potřebují. A pak přijde nějaký idiot jako já a raketu rozfláká," kál se Gulbis.
Úplným beránkem ale nikdy nebude. Potvrdil to loni na Roland Garros, když se pustil do těch nejlepší soupeřů. „Respektuju Rogera, Rafu, Novaka i Murrayho, ale všichni čtyři jsou strašně nudní. Stejně jako jejich rozhovory po zápasech. Chtěl bych, aby rozhovory přinášely to, co chtějí fanoušci. Tedy válku, krev a emoce. V současném tenise je naopak všechno slušné a zdvořilé, všichni si uměle podávají ruce. Přijde rozhovor a pořád slyším: Soupeř odehrál skvělý zápas, ale já byl o kousek lepší. To jsou hrozný kecy! Mělo by to být takhle: Vyhrál jsem zápas, nakopal jsem mu prdel. Byl horší než já a teď jede domů. Takovýto přístup tenis postrádá."
Na letošním French Open se o Gulbisovi mluví už jen kvůli jeho výkonům. V osmifinále po pětisetové bitvě vyřadil Rogera Federera a na pařížském grandslamu vyrovnal své nejlepší umístění z roku 2008. Aktuálně sedmnáctý hráč světa si teď brousí zuby i na nasazenou šestku Tomáše Berdycha. Podaří se mu poprvé ve své kariéře proklouznout na grandslamu do semifinále?
