Berdych ve stopách Jágra. Trénuju ve vestě se závažím, říká tenista.

Navždy celé finále. Byl to obrovský sen! Cíl, který jsme si dali před lety po návratu Radka Štěpánka do týmu. Cítili jsme, že máme velkou sílu a šanci uspět. Podařilo se nám to až po pěti letech, ale završili jsme cestu, kterou jsme chtěli jít.

Každý zápas skrýval něco specifického. Odehrál jsem spoustu těžkých duelů. A moc mě mrzí poslední utkání s Ferrerem, které jsem prohrál. Ale jde o týmovou soutěž a jako tým jsme rok končili triumfem, to je nejdůležitější.

Neviděl jsem v kuse celou bitvu se Španělskem. Jen spoustu nejrůznějších záběrů. A také mraky fotek. Ale na detailní zkoumání záznamu nebyl čas. Ten bude teď, až se rozběhne sezóna a přijdou hluchá místa, kdy člověk čeká na zápasy, nebo v případě, že se rok nebude vyvíjet podle představ. Pak bude příjemné si hezké okamžiky oživit.

Já bych se spokojil i s jedním za život (směje se). A bylo by krásné, kdyby přišel už v nadcházejícím roce. Je to největší cíl, k němuž se chci do zbytku kariéry upnout. Pokud se triumf na některém ze čtyř největších turnajů podaří kdykoliv, bude to skvělé.

Je pravda, že spousta hráčů po triumfu v Davis Cupu zažila hodně povedenou sezónu. Nejen Djokovič. Hodně z úspěchu Srbů vytěžil v další sezóně i Tipsarevič, našel bych další příklady. Uvidíme, jak se náš triumf promítne do mé formy.

Už jsem velkou část absolvoval. Nebylo moc času ideálně odpočívat, protože se nakupila spousta společenských akcí, což fyzickou přípravu udělalo ještě náročnější. Před startem nové sezóny mě ještě čeká pár dnů drilu, dva týdny po svátcích budou i přes turnaje zaměřené na rozehrání a doladění fyzického objemu.

Většina cvičení se odehrává mimo kurt. Už dlouho se snažím zapojit do přípravy vestu se závažím jako Jarda Jágr. Letos jsem na přípravu zůstal v Česku, takže se vše odehrálo v hale. Párkrát jsem byl v minulosti v zahraničí v teplém podnebí, kde jsou možnosti pochopitelně trošku širší. Ale ať jste kdekoliv, program jde poskládat k maximální spokojenosti.

Ta moje má jen osmnáct kilo. Jarda je trošku starší, proto si nakládá více. Navíc já musím běhat po svých, zatímco on se vozí na bruslích, proto ten rozdíl (směje se). Ale vážně. Mám ji na sobě při běhání na dráze či výbězích do schodů, při skákání po jedné noze či snožmo. Absolvuju v ní i různá cvičení s medicinbalem.

Nebudu hrát olympiádu, ale jinak je dost striktní pravidlo, že coby hráč první třicítky mám většinu turnajů povinných. Program je nalajnovaný, moc velká možnost narýsovat si kalendář podle vlastní vůle není. Ale pokud budu hrát hodně zápasů, půjde o vyjádření dobré formy a mých vítězství. Když budu muset řešit starosti s hledáním termínu pro odpočinek a regeneraci, půjde o příjemné trable. Horší bude, pokud bych měl volno a chyběl mi herní rytmus. To by značilo špatné výsledky.

Do třiadvacátého mám tréninkový plán, večer pak pojedu k rodičům do Valašského Meziříčí. A pětadvacátého po obědě odlétám do Abú Zabí, kde hraju turnaj. Svátky v mém podání budou krátké a svižné. Ale na Štědrý den jsem si naordinoval volno. Alespoň jeden den před odletem, abych šel do letadla odpočinutý.

Společně si uděláme Vánoce trošku dříve. Na Štědrý den budu s rodiči.

Řeším nákup dárků průběžně celý rok – sbírám je na cestách. Využil jsem hlavně nedávný návrat z dovolené, kdy jsme se zastavili na čtyři dny v Dubaji, kde jsem všechno úplně vyladil.