Článek
Nevypadáte, že byste se absencí na okruhu nějak užíral...
Mám se dobře. Je to změna od každodenního chození na kurt a trénování od rána do večera. To jsem dělal dost dlouho. I po psychické stránce si člověk odpočine. Nejsem ale v pozici, že bych z toho měl velkou hlavu. Rozhodl jsem se sezonu ukončit dřív a dávám se do pořádku.
Tenisové plány v hlavě ale pořád máte, ne?
Asi nebudou tak jasně dané, jako v minulých letech. Nechávám to víc otevřené. Ideální plán, nástřel, jak bych si to představoval, je, že bych začal před Australian Open. Už jsem měl i okénko, že bych ještě něco zvládl ke konci roku, ale k tomu se určitě nedostanu. Nejde to tak rychle, jak bych si představoval a nechci se vracet jenom z důvodu, že musím hrát nějaký turnaj. Těch už jsem odehrál dost. Pořád mě tenis baví. Ale jenom za předpokladu, že budu fit a budu bojovat se soupeřem. A ne sám se sebou, což se dělo v posledních zápasech.
Nuda nehrozí?
Tenisový život je nabitý, ale jednostranný, teď je to jiné. Kdybych mohl jen rehabilitovat, tak by to bylo složitější. Cvičení mi zabere hodinu a půl denně. A pak si s klukama vyjedeme na kolo. Je to zvláštní mluvit o normálních věcech, že mám čas na kamarády a jiné věci. Kdo ví, co tenis obnáší, tak ale tuší, jaká je to pro mě změna.
Napadlo vás, že byste už kariéru pověsil na hřebík?
Ta myšlenka tam byla na začátku pauzy, kdy mě to úplně nebavilo. Nebyl jsem fit a na kurtu jsem se trápil. Pár dnů to bylo dobré a za tři dny zase špatné. Řekl jsem si, že teď udělám vše, abych byl fit a mohl se vrátit. Nebylo to jednoduché rozhodnutí před Wimbledonem, ale jsem rád, že jsem to udělal.
V jakém jsou tedy vaše záda a kyčel stavu?
Speciální program mám nastavený. Každý týden chodím na úpravy (do nemocnice). Jednou jsem si od té doby byl tenis zahrát i s posvěcením doktorů. Zajímalo mě, jestli jsem to nezapomněl. Překvapilo mě, že jsem měl pocit, jako bych na kurtu stál jako každý druhý den. Ale návrat ke každodennímu tréninku je v plánu až na půlku října a pak začátek listopadu, co se týká tenisu. Díky kolu neztratím fyzičku, ale na tenis potřebuju něco jiného. Není kam spěchat. Není mi 25, abych myslel, že mi něco uteče.
Neříkáte si někdy, jestli má comeback ještě vůbec cenu? Není to hazard se jménem?
Chci si to vyzkoušet, ale jenom za předpokladu, že zvládnu přípravu a nebudu mít problém, že bych si po pěti dnech musel jít na tři dny lehnout. Jsem schopen jít s kůží na trh. Pevně doufám, že to bude dobrý. Ale těžko odhadovat. Podívejte se na Murrayho, jak se trápí. Pořád je to skvělý tenista a teď má velké problémy po zranění. Musím stát nohama na zemi.
