Článek
V posledních dnech to ale byla pro mladou hráčku opravdová hektika. Jeden z nejdůležitějších týdnů školy, pořádná porce tenisu, a navíc i nečekaná změna trenéra...
Juniorský turnaj ITF v Říčanech vyšel Nikole Bartůňkové výjimečně. Během šesti dnů odehrála šest zápasů a dostala se do finále. A mezitím už věděla, že na ní čekají organizátoři turnaje na Štvanici. Dostala divokou kartu, aby znovu mohla změřit síly s hráčkami ze druhé světové stovky. Na žebříčku zatím svítí číslo 1005, po pouhých čtyřech zápasech mezi dospělými.
Ale zpátky na začátek týdne. „Bylo to těžké, jsem ještě unavená z toho turnaje v Říčanech, kde jsem byla ve finále. Pak byl den volna na učení a v pondělí a úterý jsem dělala přijímačky. Opravdu jsem byla unavená psychicky. No a hned ve středu turnaj na Štvanici," vypočítávala našlapaný program.
Talentovaná česká tenistka Nikola Bartůňková se ukázala na pražském turnaji.
A do toho ztráta trenéra. Změna byla nečekaná, rychlá. Dosavadní trenér Jan Mertl totiž dostal nabídku od Markéty Vondroušové a rozhodnout se musel během chvilky. „S Honzou Mertlem byl ten rozchod hodně nečekaný. Opravdu to byl pro mě velký šok," přiznává smutně mladičká tenistka.
Co bude dělat teď? Za plotem kurtu číslo 6 sledoval na štvanickém klání snažení Nikoly Bartůňkové muž, který pomáhal právě Markétě Vondroušové do elitní společnosti WTA , nebo do finále grandslamového Roland Garros. Vlastně se teprve poznávají. Spolupráce trvá vlastně jen něco přes týden.
Markéta Vondroušová a její tehdejší trenér Jan Hernych (vlevo), teď povede Hernych další českou talentovanou tenistku Nikolu Bartůňkovou.
„Byl jsem se na Niki podívat na turnaji v Říčanech, kde došla až do finále, prohrála 6:7 ve třetím setu. Má svůj styl, který je agresivnější, plus je i tvořivá. To není jen o té agresivitě, je to všestranná hráčka. A v mých očích má potenciál opravdu velký. Jen uvidíme, jak budeme pracovat. Teď jsme začali," říká Jan Hernych. Proběhla tak jedna z dalších tenisových rošád, které v českém tenise občas nastanou.
„Domluvili jsme se, že to zatím bude na dva měsíce a uvidíme," říká Nikola Bartůňková. „Ale spolupracuje se mi s ním dobře, takže snad to půjde dál," dodává jedním dechem.
Dva měsíce na zkoušku
To už měla za sebou souboj s ostřílenou matadorku Caglou Büyükakçayovou, kterou ji vylosovali do prvního kola. Někdejší šedesátku žebříčku WTA trápila Nikola dvě hodiny a litovala, že nevyužila více z 11 brejkbolů, které si vybojovala. Zkušenosti se prostě jedenatřicetileté turecké hráčky hodily. „Je to škoda, že jsem nevyhrála," byla zklamaná mladá Češka. „Myslím, že se to dalo, ale ona hrála chytře. Byly to dlouhé vysoké míče a mně se to nehrálo nejlíp. Prostě si to uhrála, ale mrzí mě to," dodává.
Prohra bolela i proto, že to bylo doma: „Vždycky je to lepší, hrát doma, je to jasný. Mám to tady ráda, i lidi kolem, je to tady příjemně," vypráví patnáctiletá dívka o prostředí štvanických kurtů I.ČLTK.
Talentovaná česká tenistka Nikola Bartůňková.
Vyrovnaný zápas s jednou z bývalých předních hráček okruhu WTA ale nebyl jen tak nějaký náhodný výkřik. Před čtrnácti dny jí chyběl kousek, aby se kvalifikovala na „dvěstěpadesátku", tedy nejnižší kategorii turnaje mezi nejlepšími, na WTA okruhu. V Istanbulu si vyšlápla na Leonie Kungovou ze Švýcarska, která loni dokázala porazit i dvacátou hráčku světa. Den poté hrála další tříseťák, tentokrát s Ruskou Anastasií Gasanovovou, nakonec neúspěšný.
„Ale já vůbec jsem nečekala, že bych tam mohla vyhrát zápas. Opravdu jsem za to ráda. I za to, že jsem se dostala na žebříček v singlu, to byla pro mě meta," vypráví Nikola Bartůňková. „Další cíl, co mám, že bych chtěla vyhrát celý turnaj. To se mi tenhle rok ještě nepovedlo, doufám že to přijde," dodává.
Tenistka Nikola Bartůňková je považována experty za obrovský talent.
Ve svých 15 letech bude muset energii dělit na tenis i školu. „Cítím, že je to náročné. Po večerech se učím, teď do toho přišly ty přijímačky, ale je dobrý, že mi to ve škole fakt jde. Měla jsem samé jedničky, tak by asi byla škoda, kdybych nedělala žádnou další školu," vysvětluje přihlášku na gymnázium.
I rodiče ale samozřejmě tuší, že tenisu je potřeba pomoci. „Že Nikolu budeme podporovat a zkusíme to i na turnajích v zahraničí, přišlo tak nějak přirozeně. Už od začátku, od babytenisu, byla jedna z nejlepších a pořád se držela ve špičce," vypráví táta Pavel Bartůněk na pražském turnaji, na který se jeho dcera opravdu těšila. Maminka okamžitě přitaká.
„Pro to, aby Nikola uspěla, musí strašně chtít. To je takový základ. A potom musí mít i dispozice, věřit svému cíli a jít si za ním. Trenér to může jen směřovat, ale převážně je to o samotném hráči," shrnuje Jan Hernych.
