Článek
Poprvé se výrazněji do podvědomí českých fanoušků zapsala na letošním pražském turnaji v Praze, který po boku s o osmnáct let starší parťačkou Peschkeovou vyhrála.
Největší úspěch přišel o pár týdnů později, kdy došly až do finále Wimbledonu. Zde nestačily na Krejčíkovou se Siniakovou, které se mohou Melicharové postavit v neděli v případném pátém finálovém zápase znovu.
"Praha je nekrásnější město na světě a hrát proti Česku za Spojené státy, to je ten nejkrásnější sen, co mě mohl potkat, takže se moc těším," říkala plynulou češtinou pětadvacetiletá tenistka.
Roman Vondrouš
Nejsme favoritky, ale stát se může cokoliv
Pokud bude muset finálový fedcupový duel dvou nejúspěšnějších zemí historie rozhodnout až pátý zápas, má Melicharová účast jistou. I kdyby však nenastoupila, výjimečný moment si užívá se vším všudy. "Chci si to tady užít, jak nejlépe můžu. A snad se nám povede překvapit," říká patnáctá deblistka světa.
O tom, že domácí tým je v roli favorita, však nepochybuje. "Kvitová, Siniaková i Strýcová jsou v žebříčku výše postavené než naše nejlepší hráčka, takže favoritky nejsme, ale míček je kulatý, takže stát se může cokoliv," věří v překvapení tenistka.
A samozřejmě české kořeny Melicharové nemohly uniknout ani jejím spoluhráčkám. "Sprostá slovíčka je nebudu učit. Ani se furt ptají, jaká jsou nejlepší česká jídla, tak jsem jim poradila guláš, svíčkovou, tatarák, vepřo-knedlo-zelo a taky jim moc chutnal trdelník," říkala se smíchem.
Profimedia.cz
Česky mluvím kvůli tátovi
A jestli slouží americkému týmu coby špionka sbírající informace o českých hráčkách? "Samozřejmě, na co jiného jsem tady," rozesmála novináře. Rozumy sbírala i od své ostřílené parťačky Květy Peschkeové. "Říkala mi, že celý stadion bude fandit Česku a že ten tlak je jiný. Hrát za svou zemi je prostě odlišné, než když na turnajích hrajete jen za sebe," pokračovala brněnská rodačka.
A kde přišla k výborné češtině navzdory tomu, že ve své rodné zemi nikdy nežila? "Doma se mluví jenom česky. Vždycky, když řeknu nějaké anglické slovíčko, táta na mě hned: ´Ne, musíš mluvit česky´. Česky mluvím i s babičkou a s holkama na tour, takže se jazyk snažím udržovat. Ale česky se snažím mluvit hlavně kvůli taťkovi," dodává.
Nezapomíná však ani na rodné Brno. "Jednou nebo dvakrát ročně se tam na den dva stavím. Minulý týden jsem byla v Brně u babičky, ale mám tam i různé strejdy, bratrance, sestřenice. Ráda se do Česka vracím," uzavírá sympatická tenistka.