ZAOSTŘENO NA PLAY OFF: Nůžky se rozevírají. Antoš si ohledně kvality první ligy nebere servítky

Jedni ho milují kvůli jeho nesporným hokejovým kvalitám, řadu fanoušků soupeřových týmů ale Lukáš Sedlák dráždí. Mají za to, že občas jde až moc ochotně k ledu a pádům přidává.

„Někdy mu opravdu vylétnou kopyta nahoru, ale za mě je to výborný celoplošný hráč, a proto je nejlepší. Skvěle bruslí, přitom se nebojí jít do předbrankového prostoru, kde to bolí. Je neuvěřitelné, jak dokáže přečíst a vidět hru, kam si má najet, stejně jako kolik ran rozdá, ale i schytá,“ snaží se Antoš vypočítat všechny Sedlákovy přednosti.

Ve třetím finále v Brně přitom po zásahu pukem do obličeje musel na šití s tržnou ranou na rtu. Po návratu na led pak Sedlák asistoval u vítězného gólu Vondráčka, aby pak skóroval i on sám.

„Jako kdyby ho zákrok pukem do obličeje ještě víc rozdráždil ve výkonu. Hraje opravdu výborný hokej, je to přesně typ hráče pro play off. Ofenzivně schopný, navíc nepříjemný a neústupný v soubojích,“ pokračuje Antoš.

Přestože Sedlákův pád po faulu Pláňka ve třetím semifinále vypadal hrůzostrašně, Antoš tipoval, že finále stihne od prvního zápasu. V něm Sedlák fauloval brněnského Pospíšila, který kvůli poraněnému kolenu vynechal druhý duel. „Byl to nepříjemný zákrok, Pospíšil ho nečekal. Ale nedělal bych z toho nic velkého. Neřekl bych, že šlo o destruktivní zákrok, který by si zasloužil vyšší trest,“ souhlasil Antoš jen s dvouminutovým trestem.

Kromě Sedlákova přínosu jsou Pardubice úspěšné i díky skvělé práci obránců před vlastní bránou. „Čísla mluví jasně - 15 obdržených gólů ve 12 zápasech play off, to je vynikající statistika,“ chválí Antoš urostlé beky Dynama, jak čistí prostor před svým brankářem Willem.

Což jde z velké části za trenérem Miloslavem Hořavou. „Je viditelné, že oproti základní části teď Pardubičtí přesně vědí, co mají dělat. Jsem přesvědčený, že je to práce Miloše Hořavy. Dokázal hráče přesvědčit, svou práci dělá skvěle,“ tvrdí mistr extraligy se Slavií z roku 2003.

Zatímco finále je v plném proudu, baráž skončila v nejkratším možném termínu. Záchranu slaví Olomouc, Jihlavě nepovolila jediné vítězství. „Není to pro mě překvapení. Rozdíl mezi extraligou a Maxa ligou začíná být čím dál větší. Dokládají to poslední čtyři baráže,“ naráží Antoš na fakt, že 16 z posledních 17 zápasů prolínací soutěže vyhrál extraligista.

„Názory, které slýchám, že se druhá nejvyšší soutěž zlepšuje a zkvalitňuje, se vůbec nezakládají na pravdě. Maxa liga se spíš dorovnává s druhou národní. Rozdíl mezi nimi není tak velký jako mezi extraligou a první ligou,“ nebere si Antoš servítky.

A to přitom na Olomouci viděl, že herně v pohodě rozhodně není. „Takhle špatný výkon extraligového týmu v baráži jsem nečekal. Přikládám to ale strašné nervozitě převážně mladých kluků. Báli se, že udělají chybu, suverenita tam nebyla.“

Po zvládnuté baráži skončil u Kohoutů jejich trenér a zároveň jednatel klubu Jan Tomajko. „Naprosto mu rozumím. Sezona ho musela psychicky totálně vyčerpat. Kdo to nezažil, tak nepochopí, jak velké nervy zažívají trenéři v boji o padáka. Nespíte a jste totálně vyčerpaný. Po osmi letech toho musí mít plné zuby,“ dokáže se Antoš vcítit do Tomajkovy kůže.

Hanáky čeká perné léto. Řada klíčových hráčů je na odchodu. Otázkou je, jestli si většinový podíl v klubu ponechá jeho GM Erik Fürst. Mluví se o zájmu miliardáře Richarda Morávka, jenž už v minulosti přicházel s plány na výstavbu nové moderní haly.

„Příchod člověka, který by to zastřešil nejen financemi, by byl ku prospěchu celé extraligy,“ míní Antoš a zamýšlí se i nad současným systémem baráže. Neblíží se doba, kdy extraligovou licenci budou dostávat jen finančně stabilní kluby se stadionem, který nebude potřebovat výjimku? I to se dozvíte v novém dílu pořadu Zaostřeno na play off.