Přiletěl na otočku. Aby mohl na Zlatou hokejku, musel Dostál do posilovny

Přestože Dostál zaznamenal průlomovou sezonu, na vítězství ve Zlaté hokejce mu to nestačilo. „Je to poprvé, kdy jsem se dostal do finálové desítky; a hned jsem skončil druhý, což je skvělé v takhle mladém věku,“ uvědomuje si čerstvě čtyřiadvacetiletý gólman.

První místo v anketě mu „vyfoukl“ autor vítězné finálové branky z domácího šampionátu útočník David Pastrňák. „Je to náš nejlepší hokejista, takže je zaslouženě první, o tom není debat,“ doplňuje druhý muž Zlaté hokejky 2024.

V dresu Anaheimu odchytal Dostál v letošní sezoně 44 zápasů. „Před sezonou jsem s tím vůbec nepočítal, myslel jsem, že budu tak na 20 zápasech, ale jsou to skvělé zkušenosti,“ říká brankář, který přidal ještě deset duelů v národním dresu. „Jsem rád, že jsem takovou zátěž zvládl a mohl jsem si vyzkoušet i krizové momenty třeba na mistrovství světa.“

Na domácím šampionátu udržel tři čistá konta z osmi odchytaných zápasů. „Vždycky je krásný udržet nulu. Čtvrtfinále 1:0 s Amerikou je v podstatě sen,“ rozplývá se Dostál, který ohromoval hokejový svět stoickým klidem v brankovišti. „Vlastně ani v tom vnitřku nervozita není. Ale je to něco, co jsem se musel naučit, úplně potlačit ty emoce, nic neřešit.“

V brance se snaží odchovanec brněnské Komety zachovat chladnou hlavu. „Vždycky si říkám, že to nějak dopadne, prostě se to překlopí na jednu nebo na druhou stranu. Takže se snažím být v klidu a říct si, že už mám nějaké zkušenosti, už jsem něco odchytal, takže si můžu věřit,“ vysvětluje Dostál svou filozofii.

Gólmanská vyspělost ale přišla časem. „Myslím, že třeba před dvěma lety bych to MS takhle odchytat nezvládl,“ domnívá se brankář, který si premiéru v seniorském nároďáku na MS odbyl právě před dvěma lety v Tampere. „V tom prvním zápase jsem se hned zranil, ale zbytek turnaje jsem byl pořád s kluky. Já jsem byl tenkrát vyjukaný, bylo mi 21, byli tam top hráči,“ vzpomíná na bronzový šampionát Dostál.

O dva roky později už zvedal jako klíčový muž turnaje nad hlavu pohár pro mistry světa. „Mně to došlo v podstatě hned další den, je to neuvěřitelný úspěch,“ říká s úsměvem už dvojnásobný medailista, který si při oslavách připomněl i šampionát z Tampere „Pamatuji si, že David Krejčí tenkrát říkal, že tenhle bronz může mít cenu zlata, protože nikdy nevíš, jestli se ti za kariéru povede vyhrát. Tak jsem si na něj hnedka vzpomněl.“

Dostál se během šampionátu vykrystalizoval do pozice gólmanského lídra. „Měli jsme domluvené, že Ondra Pavelec vždycky den před zápasem řekne, kdo bude chytat. Jsem rád, že jsme neslyšeli, hele, ty budeš jednička celý turnaj,“ pochvaluje si gólmanský systém na domácím šampionátu. „Ale všichni jsme skvělí brankáři, takže je vlastně úplně jedno, kdo to odchytal.“

Pohoda panovala nejen mezi trojicí brankářů, ale v celém týmu. Mladý gólman trávil hodně času s kapitánem Romanem Červenkou. „Během šampionátu jsme si spolu dávali posilovnu. On je pro mě motivace a hnací motor, protože furt maká,“ obdivuje osmatřicetiletého hokejistu Dostál. „Má neskutečnou kariéru, ukazuje, že se to dá pořád posouvat. Takže si říkám, že je mi 24 let a nechci přestávat.“

Z branky gólman víc vnímal dění na ledě, ale ani fanouškovská kulisa nejlepšímu brankáři mistrovství neunikla. „Atmosféra byla krásně vidět v zápase se Švédy. Dali jsme dva rychlé góly a oni byli frustrovaní, hádali se s rozhodčími a nás hnala celá hala,“ přibližuje své pocity během semifinálového utkání Dostál.

„V brance ty emoce hodně potlačuju, takže pak to ze mě spadne a jsem vlastně strašně unavený,“ směje se čtyřiadvacetiletý gólman. „Vzpomínám si při finále, když dal David Pastrňák gól, že to ve mně bouchlo. Jezdil jsem ze strany na stranu, skákal jsem do mantinelu a všechno jsem to vypustil. Najel jsem do brankoviště a koukl do ledu. Začal jsem se smát a brečet zároveň a říkal jsem si: Ty jo, my jsme to fakt dokázali,“ popisuje své emoční rozpoložení ze závěru finálového zápasu.

Vítězná euforie mohla vybouchnout po finále se Švýcarskem v O2 areně a pokračovala i na Staroměstském náměstí. „Pro mě asi bylo nejvíc, když jsem viděl, jakou radost mají kluci. Pasta, Červus… Já nejsem moc slavící typ, ale tohle bylo skvělé. Protože pro mě je tým nejvíc,“ vysvětluje nejlepší gólman letošního šampionátu.

Ve speciálním rozhovoru po vyhlášení ankety Zlatá hokejka promluvil Dostál i o trénování ve Finsku, ztrátě soukromí po úspěšném šampionátu, konkurenci v brance Anaheimu nebo o znalosti finštiny.