Článek
Honil Maradonu v Buenos Aires, kde československá reprezentace prohrála 0:1, honil ho i v Mar del Plata, kde při březnovém jihoamerickém turné v roce 1982 uhrála remízu 0:0. Argentinský fotbalový bůh se do šance nedostal a gól nedal.
Šest dnů před tím navíc remizoval národní tým – samozřejmě s Fialou v roli stopera – na stadionu Morumbi v Sao Paolo s Brazílií 1:1, což byly výsledky, jež mu dávaly víc než slibné vyhlídky pro červnový světový šampionát ve Španělsku.
Bohužel jen dávaly...
Jan Fiala a Diego Maradona na archivním snímku ze stránek francouzského L'Equipe. I tam před 40 lety s respektem připomínali, že v Mar del Plata vymazal z trávníku Maradonu
Na Mundialu dopadla československá reprezentace tristně. Remizovala s Kuvajtem, prohrála s Anglií a po nerozhodném výsledku s Francií nepostoupila ze skupiny. Po návratu domů začal hon na čarodějnice. Trenér Vengloš rezignoval a na dojednané zahraniční angažmá musel zapomenout Zdeněk Nehoda. Předseda fotbalového svazu Tománek abdikoval, i hráči pocítili následky nezdaru.
„Světový šampionát ve Španělsku se připomíná neustále, ale třeba mistrovství světa v Německu v roce 2006 skončilo pro český národní tým daleko větším propadákem. Kádr nabitý skvělými hráči, a přitom také nepostoupil ze skupiny," povzdechl si u mikrofonu Sport.cz při reminiscencích na MS '82 ve Španělsku Jan Fiala.
| Jan Fiala |
| Narozen: 19. května 1956 ve Slatinicích u Olomouce |
| Fotbalová kariéra: Slatinice (--- 1972), Stroj. Uničov (1972 – 1975), Dukla Praha (1975 – 1987), Le Havre AC (1987 – 1988), FC Bourges (1988 - 1989). |
| Ligové starty a góly: 333 zápasů/ 2 góly (československá liga 305/2, francouzská liga 28/0). |
| Reprezentační starty a góly: 58 zápasů/ 1 gól. |
| Největší úspěchy: |
| - bronz z mistrovství Evropy 1980 v Itálii, kde ovšem nehrál ani minutu |
| - účastník MS 1982 ve Španělsku |
| - mistr republiky s Duklou Praha v letech 1977, 1979 a 1982 |
| - Fotbalista roku 1982 |
Po čtyřiceti letech už s úsměvem ve tváři vyprávěl i o tom, co se po návratu z Mundialu domů dělo a jak si ho dokonce podala a vyslýchala kontrarozvědka.
„A to všechno jen proto, že manželka přivezla z tehdejšího Západního Německa auto. Modrobílého japonského Datsuna. Hned se vynořily fámy, že jsem ho koupil za peníze od Kuvajťanů, kterým jsme měli prodat úvodní utkání na šampionátu a darovat jim remízu. A ke všemu i já, lampasák z pražské Dukly, důstojník československé armády. Samozřejmě že šlo o neskonalý nesmysl, ale tehdy jsem měl opravdu velký strach," přiznává Fiala, který v dresu národního mužstva odehrál 58 zápasů.
Jak to tehdy bdělým soudruhům vysvětlil? A jak zdůvodnil kontrarozvědce, kde přišel v šestadvaceti letech k valutám, za které si koupil v Německu Datsuna? I to se dozvíte v novém díle Kopaček na hřebíku, který je další nanejvýš zajímavou exkurzí do fotbalové minulosti.
Dozvíte se toho ale mnohem víc. Třeba o tom, jak se musel reprezentační kapitán Jan Fiala vydat v rámci slavnostních májových oslav v roce 1985 na pražský Hrad k prezidentovi Gustávu Husákovi. A to hned poté, co fotbalová reprezentace utrpěla v kvalifikaci o postup na MS 1986 v Praze debakl s Německem 1:5, zatímco hokejisté dokráčeli na mistrovství světa probíhajícím v hlavním městě k prvenství a zlatým medailím.
„A to jsem jako zástupce fotbalistů stál na červeném koberci v řadě hned vedle Jirky Lály, který i tu zlatou medaili přinesl ukázat. Ale k něčemu byla cesta na Hrad přece jen dobrá. Potkal jsem tam svou profesorku z hotelové školy a díky tomu jsem následně složil zkoušku, na kterou jsem nebyl ani trochu připravený," směje se Jan Fiala. Ba dokonce přidává, že při zkoušce z vaření pekl husarskou roládu, což nebylo zrovna snadný úkol.
Někdejší kapitán československé reprezentace se v Kopačkách na hřebíku zamýšlel nejen nad příčinami nezdaru na Mundialu ve Španělsku, ale i nad nevydařenými kvalifikacemi o postup na ME 1984 a MS 1986.
„Soustředění před cestou do Španělska bylo strašně dlouhé a únavné. Nejprve jsme se chystali ve Vysokých Tatrách, poté se ještě trmáceli po Itálii, kde jsme hráli přípravné zápasy. Přijeli jsme na mistrovství světa a nikdo z nás se nepotkal s formou, kterou měl ještě na jaře. A ani podmínky v dějišti šampionátu nebyly ideální. Bydleli jsme za městem daleko od civilizace, u hotelu byla corrida a tam bejk, který smrděl tak, že to bylo cítit i na pokojích. Samo sebou že to o výsledcích nerozhodlo, o ty se hrálo a bojovalo na hřišti. Ze skupiny jsme sice nepostoupili, ale na mistrovství jsme hráli a naše vystoupení nepředstavovalo fotbalovou potupu," stojí si i po čtyřiceti letech za svým Jan Fiala.
U mikrofonu Sport.cz zavzpomínal pochopitelně i na štaci v pražské Dukle, kde prožil 11 let, na spoluhráče i trenéry Vejvodu, Nováka a Lopatu, pod nimiž hrával. Fiala dokonce prozradil, na který zápas v kariéře by nejraději zapomněl.
Samozřejmě že šlo o čtvrtfinále Poháru UEFA s Herthou Berlín a vy se v podcastu Kopačky na hřebíku dozvíte, proč právě na toto utkání.
Ale také se dozvíte, proč nemají ve francouzském Le Havru Fialu příliš v lásce, zatímco jeho tehdejšího spoluhráče Ladislava Vízka tam milují. A také proč právě Fialovi dávají za vinu, že fotbalový bohém Vízek už nepodával v druhé sezoně takové výkony, jako v první.
Podobných historek a zajímavých vzpomínek je ale v dalším díle Kopaček na hřebíku hodně, a proto stojí určitě za to se do nich zaposlouchat.
