Šmicer pálí do Slavie: Dokud se nepřestane cítit ublížená, bude to mít těžký

„V životě bych neřekl, že Dembélé vyhraje Zlatý míč. Je ale pravda, že má za sebou fantastickou sezonu, s PSG vyhrál prakticky všechno. Dříve měl ale sezony, kdy jsem si říkal, že je dřevák. V Barceloně střídal, neprosadil se, nakonec se ho zbavila. Samozřejmě dřevák jsem myslel v nadsázce, ten kluk pochopitelně umí. Klobouk dolů před ním,“ podotýká Šmicer.

Na prvním místě by ale raději viděl španělské zázračné dítě, 18letého Laminea Yamala. „Spíš jde o můj pocit. Jeho fotbal se mi líbí víc. Dívat se na Yamala z pozice fanouška je prostě lahůdka. Na míči má daleko víc klidu než Dembélé, který mi někdy připadá jako plašan, jak všechno řeší v obrovské rychlosti,“ uvádí Šmicer.

Jakkoli byl nadšený z představení Slavie proti norskému Bodo/Glimt v úvodním zápase Ligy mistrů, je rozmrzelý z jejích výkonů v české lize. Naposledy červenobílí zahráli pod své možnosti o víkendu v Liberci, kde jim alespoň bod zachránil báječnou akcí Vasil Kušej.

„Proti Bodo/Glimt tam byly neskutečné individuální výkony, pak ale přijede Slavia do Liberce a ze zápasu je jenom bitva, válka. Samozřejmě za to může i Slavia způsobem hry, protože hodně nakopává a pak je to samý souboj. Druhá věc je, že hodně fauluje. Tohle mi hrozně vadí. Když uděláš faul, je to tvoje chyba, jsi v něčem pomalejší. Jsi v souboji pozdě,“ tvrdí Šmicer.

„A vůbec nechci slyšet stesky, že takhle hrají ostatní. Když se bude Slavia cítit ubližovaná, jen si tím přihorší. Musí být daleko víc sebevědomější, přenést se přes to a soustředit se na výkon. Nehledat problémy v něčem jiném - v rozhodčím, v soupeři. Nechci někomu radit, ale takhle to cítím. Prostě být daleko víc mentálně odolnější,“ dodává bývalý reprezentační útočník.

Na české lize se mu obecně nelíbí přehnané simulace hráčů a vzájemná nevraživost soupeřů včetně laviček. Příkladem nerespektu a hulvátského chování budiž nedávný duel Hradce Králové se Spartou, který orámovaly vzájemné slovní útoky. Ze strany sportovního ředitele Votroků Jiřího Saboua dokonce útok fyzický, kdy rukou sáhl do tváře brankáři Peteru Vindahlovi.

„Lavičky neustále útočí na čtvrtého rozhodčího, na hlavního rozhodčího, jsou agresivní, řvou na sebe. Ano, emoce do fotbalu patří, ale nemůžeme omlouvat vulgární nadávání soupeřům nebo rozhodčím. Tohle nemá s emocemi nic společného. Pořád se upozorňuje, co udělal ten druhý, místo abychom se starali o sebe. Tohle mi vadí,“ uzavírá Šmicer.