Článek
Když se Doktor vrátil z inspekční cesty po dějišti olympijských her, o téma účasti zemí agresora války na Ukrajině nezavadil. „Žádná zmínka, ani od skandinávských zemí, které to často řeší,“ hlásil.
Jenže při červencovém online tiskovém brífinku se šéfem MOV to bylo hlavní téma a případná účast Rusů rezonuje i při sportovních akcích. Naposledy na mistrovství světa v šermu v Miláně či před tenisovým turnajem Livesport Prague Open.
Co je v tuhle chvíli směrem k pařížské olympiádě jasné? Nebudou na ní startovat reprezentace Ruska a Běloruska, které ani nedostaly oficiální pozvánku. Ve hře je ale účast sportovců z těchto zemí pod neutrální vlajkou.
Přesně v duchu doporučení Mezinárodního olympijského výboru, které ale jednotlivé sportovní federace buď přijaly beze zbytku, modifikovaly, nebo zcela odmítly.
A tak zatímco na světových šampionátech v judu či šermu sportovci z Ruska mohli sbírat medaile, atleti z této země se na mistrovství světa v Budapešti neobjeví. Podobně jsou na tom třeba kanoisté, byť jejich federace start Rusů a Bělorusu nezakazuje.
Hosty pořadu Rok před Paříží byli Martin Doktor a Jiří PrskavecVideo: Sport.cz
„Za přísných podmínek jejich start povolila, ale zároveň dala možnost pořadatelům je beztrestně nevpustit. A pořadatelé vyslyšeli hlas nás závodníků, kde byla velká shoda, že mezi nás v tuhle chvíli nepatří,“ vysvětluje Prskavec. A tak ruští slalomáři nebudou ani na mistrovství světa v Londýně. „Tím pádem jsou prakticky vyloučeni z kvalifikací,“ říká český slalomář.
Hrozí tak kuriózní scénář, že Rusové a Bělorusové se objeví v Paříži jen v některých sportech, kde dostali možnost se kvalifikovat. Pokud tedy Mezinárodní olympijský výbor jejich účast nezamítne zcela, což se v tuto chvíli nezdá být nejpravděpodobnější variantou.
Prezident MOV Thomas Bach.
„Každý sport je oblíbený někde jinde, podle toho vypadá jejich vedení. Takže pak mají Rusové někde snazší cestu než jinde. Ale je to špatně, mělo by se rozhodovat centrálně a pravidla by měl určit Mezinárodní olympijský výbor,“ tvrdí Prskavec.
I dvojnásobný olympijský vítěz na kanoi Doktor si uvědomuje, že ideální řešení neexistuje. „Podle mě by se mohl uplatnit mustr, jaký platil na Jizerské 50,“ říká. Lyžaři při tradičním laufařském závodě museli vyjádřit svůj nesouhlas s válkou.
„Kdo to udělá a splní další podmínky, tak by mu mělo být umožněno soutěžit na olympiádě. Víme, jak to v reálu je, a lidí, kteří budou mít vše splněno a zároveň tu odvahu, bude relativně málo,“ říká s vědomím, že vyjádřit svůj protiválečný postoj v Rusku není bez rizika.
Víc politika než sport
„Už to není otázka sportu, ale politiky, a že to ruští pohlaváři zpolitizují, ať bude rozhodnutí jakékoliv, je také fakt,“ říká Doktor a připomíná, že česká optika se liší od té, jakou se na válku na Ukrajině dívají třeba v Asii či Africe.
„Ke konfliktu máme blízko geograficky i historicky, z pohledu světového to ale nevnímají tak jednoznačně,“ ví. Proto globálnější bojkot není reálným scénářem a neúčast jednotlivých zemí by jen zvýšila šance sportovců z Ruska na zisk medailí.
„To slovo nemám rád od roku 1984. Mám hodně starších kamarádů, kteří kvůli tomu nemohli jet na olympiádu a byla to pro ně sportovní tragédie. Hlavně v tuhle chvíli nerad šermuju takovými slovy, když ještě nevíme, jaké budou podmínky případné účasti sportovců z Ruska a Běloruska,“ dodává Doktor ve studiu Sport.cz.
