Článek
Podle Rajnocha je Priske v disciplíně zvané komunikace s hráči silný. Ví, že když na někoho něco neplatí, musí zvolit jinou cestu. Třeba ve formě rýpance řečeného před novináři, jako tomu bylo v případě sparťanského útočníka číslo jedna „Dělá to dobře. Hráče chrání, když je ale třeba, tak je zkritizuje. Někdy interně, jindy veřejně," shrnuje své dojmy sparťanský odchovanec.
Martin Mls, fotbalový expert Sport.cz, souhlasí. „Je to ze strany Priskeho psychologická hra. Hráče už za dobu svého působení u mužstva poznal a ví, co si může dovolit a co ne," myslí si novinář.
Řeč v pořadu Přímák pochopitelně přišla i na současnou konkurenci ve sparťanském útoku. Na poslední chvíli přišel na Letnou třeba urostlý Olatunji, jenž dal za jaro v Liberci osm branek. „Tím dokázal, že má čich na góly. Přinese výšku, důraz, ale i rychlost. Už samotný aspekt toho, že je hráč výrazný, je důležitý," myslí si Rajnoch. „Momentálně je to pro Kuchtu asi nejvyšší konkurence," dodává Mls, ale připomíná, že o místo se hlásí i Václav Sejk.
Bude prý muset opět zafungovat Priskeho recept, který dovedl Spartu k mistrovskému titulu. „Té konkurence bych se nebál, pokud Priske udrží ten týmový duch, psychologii týmu, kdy hráči táhli za jeden provaz. Prostě musí hráči přijmout, že jednou bude hrát ten a příště někdo druhý," naznačuje, že by klidně mohli hráči na hrotu sestavy v určité míře rotovat, aby udrželi herní praxi.