PŘÍMÁK: Ukrajinci doma v Edenu. Jsem zaskočený, jinde by to asi dopadlo jinak, říká Jarolím

Po debaklu 1:4 v Gruzii se reprezentace dostala pod enormní tlak. Nejen kvůli výsledku, fanouškům i samotným hráčům vadil zejména přístup k utkání.

To se v úterý změnilo. Trenér Ivan Hašek udělal v základní sestavě hned šest změn. Tým bojoval, napadal, byla vidět daleko větší snaha a touha po vítězství. Výsledkem je vydřený triumf 3:2 a první soutěžní výhra pod Haškem od jeho lednového nástupu.

„Je tam ale spousta věcí, na kterých je potřeba pracovat, aby mužstvo bylo kompaktní a patřičně sebevědomé,“ říká Jarolím. A dodává: „Základem pro mě je určit si systém a na něm dělat. To, že jsme vyhráli na základě bojovnosti a morálky, tak jen s tím to donekonečna nepůjde.“

Je zřejmé, a vědí to i hráči, trenéři nebo vedení FAČR, že co se týče kreativity a ryzí fotbalovosti, Česku v posledních letech tak trochu ujel vlak.

„Když nebudeme mít zažitý systém, do kterého budou pasovat hráči, nemůžeme dlouhodobě pomýšlet na dobré výsledky. Na Euru jsme hráli na tři stopery a za mě to nefungovalo tak, jak mělo. Mužstvo nebylo kompaktní a vyvážené. V Gruzii jsme ale nastoupili ve stejném rozestavení a jen mi to potvrdilo, že se něco mělo změnit. Bohužel zápas také tak dopadl,“ pokračuje Jarolím.

Proti Ukrajině sáhli trenéři k hybridu, kdy se formace se třemi stopery dokázala často přetransformovat na obrannou čtveřici. Minimálně při pohledu na výsledkovou tabuli se tento tah povedl.

„Na velké oslavy to však není. S mužstvem by se mělo pracovat tak, aby si vytvořilo fungující systém,“ opakuje muž, jenž národní tým vedl v letech 2016 až 2018 v celkem 22 duelech. „Projev byl rozhodně živější než v Gruzii. Nechci říct, že ideální, ale rozhodně vyváženější,“ přidává.

Po utkání s Ukrajinou se navíc řeší ještě jedno velké téma. I když se hrálo v pražském Edenu, na tribunách měli výraznou převahu fanoušci v modro-žlutých barvách. Nejen hráči se tomu velmi divili, Češi si zkrátka připadali jako na venkovním utkání.

„Zaskočilo mě to. Je v naší režii, že by situace takto dopadnout neměla,“ přemítá Jarolím. Myslí si, že pokud by se hrálo v jiném, menším městě, možná by všechno vypadalo jinak.

Hlavním důvodem ale zdá se, je, že o národní tým jednoduše v tuzemsku není takový zájem. „FAČR zvýhodnila hned několik fanouškovských skupin (fanoušky, kteří podpořili českou reprezentaci na Euru, členy FAČR s digitální kartou, permanentkáře Slavie, děti do 150 centimetrů a seniory nad 63 let), ať už slevou, ale zejména týdenním přednostním startem prodeje vstupenek,“ vysvětluje mluvčí reprezentace Petr Šedivý.

Na vině jsou pochopitelně mdlé výsledky z poslední doby. „Chodí se na Spartu a Slavii, kde je na co koukat. Reprezentace bohužel nepřesvědčila natolik, aby lidé byli ochotni přijít,“ má jasno Jarolím.