Článek
Pražský celek čeká na zisk mistrovského titulu už osmnáctou sezonu. „Nevím, čím to je,“ krčí rameny Hrbek a vzpomíná, co také v kabině zažil. „Tehdejší kouč Pavel Wohl měl proslov v kabině. A vběhl k němu černý kocour, který patřil Láďovi Vlčkovi, sedl si trenérovi na rameno a on k nám mluvil. My jsme z toho byli všichni paf a kocour s námi pak začal jezdit na každý zápas. Spal s námi na pokoji, my jsme se o něj starali a byl to takový náš symbol.“
Černý kocour byl důležitým faktorem na cestě k úspěchu. V sezoně 1992/93 se Sparta i s Hrbkem v sestavě radovala z mistrovského titulu. „Takže Pavel Gross by potřeboval nějakého kocoura nebo jiné zvíře,“ přesvědčuje Kézr. „Pavel toho kocoura ještě v roli hráče pamatuje, takže když si ho teď pořídí, tak třeba bude i titul,“ směje se Hrbek.
Sparta se nyní veze na vítězné vlně, navíc ji má brzy posílit reprezentant Michael Špaček. Obecně to ale v hokejové extralize poslední dny pořádně vře. Došlo k několika trenérským i hráčským změnám. Pardubice před nedávnem potvrdily Václava Baďoučka na pozici stálého hlavního trenéra, minulý týden ho jako asistent doplnil Jan Ludvig. I přes turbulence posledních týdnů je ale Dynamo v tabulce první. „Myslím, že zatím ale převládá individuální kvalita hráčů nad týmovostí,“ tvrdí Kézr. „Pardubice si můžou koupit, na koho si ukážou,“ souhlasí Hrbek.
Jako hlavní problém Dynama vidí bývalý hokejista negativní mediální tlak. „Pořád čtu, proč a jak se jim nedaří, to asi moc týmu nepřidává,“ míní Hrbek. „Ten tlak je spojený s velkými ambicemi klubu. S každým krokem logicky následuje reakce médií. Je jen otázka, jak se s tím v Pardubicích vypořádají, celý zvýšený mediální zájem vlastně vyvolala říjnová akce Hledáme trenéra k Markovi Zadinovi,“ připomíná Kézr.
Změny se udály i na střídačce Vítkovic, Davida Bruka vystřídal dosavadní asistent Vlastimil Wojnar. „Tady se sešli dva koučové, zřejmě si to nesedlo,“ domnívá se Kézr. „Není to úplně jednoduchá situace, když se třeba ty dva myšlenkově nesejdou. Pořád se něco hledá, hledá a pak musí přijít příkaz seshora,“ vysvětluje situaci ve Vítkovicích Hrbek.
Mnohem větší problém ale zažívá Třinec, který už se jen o skóre drží předposlední, špatné počínání odnesl asistent trenéra Marek Malík. „Třinec je teďka v křeči. Oni potřebují ubojovat dva tři zápasy za sebou. Potřebují tam dostat lehkost, a když se to povede, tak pak už se posunou třeba do středu tabulky, takže se toho nebojím,“ je přesvědčen Hrbek. „Při té vyrovnanosti extraligy je každý bod důležitý. Tříbodový systém je hodně rozhodující,“ vysvětluje Kézr.
Třinec navíc čeká odveta osmifinále Ligy mistrů s pražskou Spartou, do která jde s nepříznivým výsledkem 1:4 z prvního zápasu a spekuluje se, že Oceláři nastoupí v juniorské sestavě. „Přijde mi to vlastně nešťastné. Je to takhle hrozně náročné během klasické sezony. Navíc teď se potkaly dva české týmy, takže vlastně nemají tu konfrontaci s jinými evropskými týmy,“ míní Hrbek. „Zase je ale jisté, že český hokej bude mít ve čtvrtfinále zástupce,“ připomíná Kézr. A už teď je jasné, že do Prahy nebo Třince přijede v prosinci švédské Växjö.
Nájezd z Prahy nevytěsnil
Hrbek v pořadu Příklep zavzpomínal i na svou kariéru. Velkou stopu zanechal v reprezentaci. Zástupce doby bronzové si ale ani jednou nezahrál finále světového šampionátu. „Byla samozřejmě škoda, že se ani jednou nepovedlo postoupit do zápasu o zlato,“ říká Hrbek, který byl jednou z klíčových postav obou bronzových šampionátů.
Právě v roce 1992 měl na své hokejce možnost postupového gólu. Semifinále proti Finsku rozhodovaly až nájezdy, které byly pro Hrbka parádní disciplínou. „Říkalo se, že Petr Hrbek dá 9 z 10 nájezdů, tak proti Finům to tenkrát byl ten desátý,“ krčí rameny Kézr. „Vždycky jsem střílel nad lapačku a s tím jsem tam tenkrát i jel. Ale pak jsem viděl, že je finský brankář Keterrer nějak blbě postavený a není tam místo. Tak jsem narychlo vymyslel nějaký blafák a on to vychytal,“ vzpomíná Hrbek.
Bývalý hokejista přiznává, že mu osudný nájezd leží v hlavě. „Často mi to proběhne v hlavě, proč to tak bylo, proč to tenkrát nevyšlo, zvlášť když jsem mu v zápase gól dal. Jméno Keterrer slýchám dost často i od kamarádů a už jsem si na to zvykl, samozřejmě je to škoda, že to tam nepadlo,“ připouští Hrbek.
Národní tým tak byl odsouzen k boji o „pouhý“ bronz, navíc na domácím ledě. „Samozřejmě hrát doma bylo neskutečné. Dneska bych těch šest gólů vyměnil za zlato nebo aspoň účast ve finále,“ přiznává pětapadesátiletý rodák z Prahy. „Na tom týmu bylo tehdy vidět strašné zklamání z prohraného semifinále, ale klobouk dolů, jak Ivan Hlinka dokázal tým nahecovat na boj o bronz a ti kluci v sobě našli mentální sílu,“ uvažuje Kézr.
Ziskem bronzu doma v roce 1992 národní tým navázal na tři měsíce starý cenný kov z olympijských her v Albertville. „Říká se, že tahle medaile je jedna z nejhezčích ze všech, a je opravdu krásná,“ vzpomíná na olympijský bronz Hrbek. Atmosféru pod pěti kruhy si ale hokejisté tehdy příliš neužili. „Bydleli jsme ve věžáku mimo olympijskou vesnici, jezdili jsme jen na stadion a zpátky, byli jsme trochu odříznutí,“ mrzí současného trenéra mládeže na pražské Kobře.
Talentovaný Hrbek v době své největší slávy sahal i po zámořské NHL. Draftoval ho Detroit. „Už když jsem tam šel, tak mi Jirka Hrdina říkal, že ten Detroit je specifický. Člověk tam dostane šanci až po delší době,“ vysvětluje bývalý útočník. „Když jsme dali gól, tak jsme pak seděli. A já jsem věděl od toho Jirky, že vlastně zkouší naši psychiku. Tehdy jsem si ale myslel, že si opravdu zahraju NHL, aspoň nějaký zápas.“ To se mu nakonec nepodařilo a po půl roce se i vinou rodinných záležitostí vrátil do Česka. „Předčasně se nám narodila dcerka, a než abychom řešili složitý přesun v inkubátoru za oceán, tak jsem zůstal tady,“ vysvětluje Hrbek.
Návrat byl pro Hrbka dobrým řešením, vždyť hned došel s pražskou Spartou k titulu. Vyzkoušel si ale i štaci v Litvínově. „Pro mě trenérský bůh Ivan Hlinka za mnou přišel s nabídkou, jestli bych nechtěl do Litvínova. A já jsem ji s radostí přijal,“ vzpomíná Hrbek, který v dresu tehdejšího Chemopetrolu strávil tři sezony. „Z Litvínova jsem přišel do Slavie, kde jsem vlastně nejdřív hrál s Vláďou Růžičkou, který to pak začal trénovat,“ vysvětluje Hrbek. Po omlazení týmu ale přišel další návrat do Sparty. „V srdci je, byla a bude Sparta,“ říká bývalý hokejista rozhodně.
Hokejové sestřihy, analýzy, zajímaví hosté ve studiu Sport.cz.
Pusťte si Příklep třeba na Podcasty.cz, Spotify nebo na Apple Podcasts.
Poslechněte si i naše další podcasty a pořady:
Přímák | Příklep | Šmíca z voleje | Mixzóna | Za mantinelem | Kopačky na hřebíku | Bodlo