Hlavní obsah

PŘÍKLEP: Jágra na střídačce naštěstí nevnímám, ale občas dost huláká, směje se Plekanec

Když jeho nadřízený zatím zůstává v civilu na střídačce, je Tomáš Plekanec se svým hokejovým životopisem dozajista největší hráčskou personou tuzemské extraligy. A právě brzy 41letý útočník a kapitán kladenských Rytířů byl dalším hostem pořadu Příklep, který na Sport.cz během hokejové sezony vychází každou středu. O čem v něm Plekanec mluvil? O Jágrovi, barážových strastech i své cestě do NHL či lásce k reprezentaci, kterou nikdy neodmítal.

Příklep s Tomášem PlekancemVideo: Sport.cz

Článek

Bez bodu je zatím on sám i jeho Kladno. Po dvou odehraných kolech mají Rytíři zapsány dvě porážky a vyjma skvělých výkonů brankáře Adama Brízgaly to zatím hapruje. „Ale ve hře se objevuje něco, co můžeme předvádět celou sezonu a může nám pomoct do play off. Věřím, že se to gólově zlepší, ovšem klíčové bude, aby se nám dařily přesilovky,“ míní Plekanec.

A zmiňuje Kanaďana Devena Sideroffa či Denise Kusého, kteří by mohli plnit roli kanonýrů. „Pro Denise je obrovská šance se prosadit, protože na Kladně dostane prostor, kdy góly může dávat.“

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Majitel klubu Rytíři Kladno Jaromír Jágr mluví na střídačce s Tomášem Plekancem. „Já ho naštěstí moc nevnímám,“ říká Plekanec.

Zatím je nejasné, kdy se na ledě v soutěžním zápase objeví také Jaromír Jágr, tedy majitel, trenér a hráč v jedné osobě. Oba úvodní duely sledoval ze střídačky, kde se často nechal rozvášnit. „Kdy bude hrát? Vůbec nevím. Nebavili jsme se. Ale na tréninky chodí ve výstroji a trénuje. Při zápasech to koučuje Ota (Vejvoda), Jarda je tam na doplnění situací, které on vidí ze svého pohledu. Jestli křičí? Já ho naštěstí moc nevnímám, ale kluci vedle mě říkají, že tam občas dost huláká,“ říká Plekanec s úsměvem.

V pátek Kladno čeká cesta do Vítkovic, za které Peter Mueller v minulém kole nasázel hattrick. „Už jsem mu proto psal, aby se do pátku uklidnil,“ líčí Plekanec, Muellerův bývalý parťák z Brna.

Většinu pořadu Příklep však Plekanec mluví o své cestě do NHL, o Montrealu i reprezentaci, která pro něj byla svátost.

„Vždycky mě reprezentovat bavilo, těšil jsem se na kabinu i na fanoušky, zvlášť když jsem věděl, že je to na místě, kam jezdí hodně podporovat. Lákalo mě před nimi uspět.“

A že jsou dnes hokejisté, kteří národní tým odmítají? „Častokrát to nechápu, ale já to měl postavené extrémně jinak. I proto se na to nejde úplně dívat pohledem, jak jsem to dělal já, protože by to bylo zkreslené. Každý hráč to má jiné – někdo je zraněný, nemá smlouvu…“