Zlatovláska, kterou nabudí Rammstein. Jíchová o vášni i lehkosti, s níž zdolává překážky

V mládežnických kategoriích běhala stovku překážek. Kvalitně, však si jako juniorka zaběhla semifinále mistrovství světa. „Ale viděla jsem, že ty nejlepší holky jsou pak o sekundu a půl jinde, a hlavně vypadají úplně jinak. Já v té době v posilovně skoro nezvedla skoro ani osu,“ pobaveně vzpomíná.

A tak začala realizovat strategický plán, jenž už dlouho nosil v hlavě její kouč Jindřich Šimánek: přechod na 400 m překážek. Povzbuzením jí byly i úspěchy krajanek Zuzany Hejnové či Denisy Rosolové ve světové špičce a brzy věděla, že našla svou disciplínu.

Jaká sada vlastností je pro ni třeba? „Mám odvahu, že se nebojím to rozběhnout a vběhnout do těch překážek. A umím výborně improvizovat,“ charakterizuje se.

A i když třeba nemá takový cit pro rytmus, jaký zdobil dvojnásobnou mistryni světa Hejnovou, umí ho nahradit právě improvizací. „Hrozně rychle zvládnu mít nějaký plán B, strčím tam druhou nohu, podřadím, a i když se dostanu do bryndy, zvládnu z toho udělat relativně dobrý výkon,“ popisuje.

Zatímco její slavná předchůdkyně dostala rytmus do těla i hrou na klavír, Jíchová si do uší pouští před závody tvrdší kousky. „Třeba Rammstein, nebo mě napumpuje Metallica. Vyrostla jsem na Kabátech,“ usmívá se.

Svůj zatím nejlepší výkon předvedla Jíchová na mistrovství republiky v Táboře, kde zvládla čtvrtku překážek za 54,88 s, jen tři setiny od přísného olympijského limitu. Z času, s nímž byla vloni jedenáctá na mistrovství Evropy, stáhla letos už šest desetin.

Pravda, k výkonům nezpochybnitelné favoritky v Budapešti Femke Bolové ještě pořádný kus cesty, pro nizozemskou hvězdu má Jíchová také slova uznání. „Běhali jsme překážky v Africe a ona jako jediná ze skupinky asi 30 atletů se přišla zeptat, jestli nám nevadí, když si dají překážky do vedlejší dráhy. Je strašně slušná a skromná,“ oceňuje Jíchová svoji vrstevnici.

Atletka pražské Dukly má na Instagramu před 11 000 tisíc sledujících, na poměry českých atletů velmi slušné číslo. Jíchová je ostatně výraznou postavou nejen svými výkony.

Na startu upoutá třeba už svým originálním křestním jménem. „Táta obchodoval s vínem a hodně cestoval po Francii. Tam slyšel to jméno, mámě se líbilo domácky Niky, ale Nikola jí přišlo moc tvrdé, tak vybrali tohle. Pro mě dobré, že se často nemusím představovat jako Jíchová, ale stačí říct Nikoleta a víc nás nebývá,“ vypráví.

A pak samozřejmě dlouhé rozpuštěné zlatavé vlasy, které za ní vlají jako kometa. „Je to pohodlnější než culík. Krom toho, že mám vlasty světlé, jsou i husté a culík mě hrozně mlátil do zad. Ani jsem si nemyslela, že bych z toho udělala svůj signature (osobní značka), spíš mi to bylo pohodlné,“ vysvětluje.

Před závody si dopřeje zhruba půlhodinku úprav zevnějšku v koupelně i proto, aby se odreagovala od závodní nervozity a vyplnila svůj čas. „A cítím se líp, když vycházím z hotelu, vcházím na stadion, jdu se rozcvičovat, na start,“ vypočítává.

V Mixzóně ale mluví také o svém stravování, ochranitelském řetízku od maminky, zálibě v kávě či o tom, co ji láká na životě ve Španělsku.