Výhoda? Nikdy spolu nebudeme chodit. Jak Taschlerovi museli dřív dospět a teď dobývají svět

Jsou osmým nejlepším párem světa, šestým v Evropě. V dětství přitom každý snil tom, jak se prosadí v sólové kategorii. Když jim bylo kolem deseti let, přišel dotaz, jestli to nechtějí zkusit spolu jako sportovní dvojice. Jen zakroutili hlavou. „Nedokázal jsem si představit, že bychom bruslili spolu,“ vzpomíná Filip.

Jenže časem se u něj radost z krasobruslení začala vytrácet, myšlenky na konec s bruslením sílily. Až ho trenérka Nikola Višňová vzala na seminář do Oberstdorfu. „Tam jsem viděl zákulisí světového krasobruslení a uvědomil si, že tohle chci dělat,“ vybavuje si. V tu dobu si jeho sestra zlomila ruku a nemohla skákat, cesta mezi tanečníky se tak nabízela…

Brzy zjistili, že z domovského Brna cesta mezi elitu nepovede. „Jako každý taneční pár potřebujeme tři čtyři hodiny denně na ledě. A na to v Česku podmínky nejsou, aby se neplatil majlant,“ připomíná Filip, že ledových ploch je málo a hokej má většinou přednost.

Nezbývalo než odejít tam, kde má prioritu krasobruslení. Takové místo našli v italské Egně, kde jejich kouč Matteo Zanni vybudoval stále rostoucí základnu tanečních párů. „Led je tam k dispozici od šesti ráno do pěti odpoledne a až pak ho mají hokejisti,“ srovnává Natálie.

Skupina už se rozrostla i o další české a slovenské páry v čele s juniorskými mistry světa Kateřinou a Danielem Mrázkovými. A tak disciplína, v níž se ještě před pár lety ani nevyhlašovalo mistrovství republiky, protože zkrátka žádný dospělý taneční pár neexistoval, rázem zažívá boom.

Na prestižní Americké brusli v rámci Grand Prix mezi tanečními páry letos unikátně svítily hned dvě české vlaječky, což vedle příjemného pohledu pro fanoušky mělo pozitivní efekt i pro samotné krasobruslaře. „Většinou trávíme čas s Filipem a on ne vždy rád nakupuje. Teď jsme byly v Americe s Kačkou a vždycky po tréninku jsme si mohly říct, že jdeme,“ usmívá se Taschlerová.

Byť historie tanečních párů je protkaná úspěšnými sourozeneckými dvojicemi v čele s Evou a Pavlem Romanovými či Isabelle a Paulem Duscheneyovými, v současnosti jsou bratr se sestrou mezi elitou spíše výjimkou. Jaké nese souhra dvojic, které spolu vyrůstají odmala, benefity a rizika?

„Výhoda je, že spolu nikdy nebudeme chodit,“ usmívá se Natálie. A nejde jen bonmot. „Zažili jsme nadějné páry, které spolu chodili, pak se rozešli a už to nefungovalo ani na ledě,“ připomíná.

Navíc se může zdát, že se znají dokonalé a nemají se čím překvapit. „S tím úplně nesouhlasím,“ namítá Taschlerová. „Oba se vyvíjíme. Také jsem byla jiná v sedmnácti a teď. Tehdy jsem asi byla docela na zabití,“ připouští s úsměvem, že pochopitelně ne vždy je vše tak idylické, jak pak musí působit na ledě.

„Když jsme spolu ještě bydleli, pohádali jsme se třeba, kdo umyje nádobí. Pak jsme se na hodinu zavřeli do pokoje a zase byli v pohodě,“ připouští. Na tom, aby jejich vztah fungoval co nejlépe při jízdách i v civilu, pracovali i s mentálním koučem a psychologem.

„A spojilo nás úmrtí našeho taťky,“ připomíná Natálie událost z roku 2019, kdy jí bylo sedmnáct let. „Museli jsme být i dřív dospělí a naučili se mezi sebou lépe komunikovat,“ líčí. „Mamka vždycky říká, že náš vztah je i trénink do budoucna a partnerských vztahů, jak mít vzájemný respekt,“ doplňuje o dva roky starší Filip.

Odkazu svého tatínka věnovali i letošní volný tanec. Původně měl být na westernové motivy, než jim kouč Zanni napsal: „Děcka, úplně vás v té hudbě necítím.“ A tak začalo narychlo vybírání nového motivu. Jak se zrodil ten rodinný? V tom se výpovědí liší.

„Seděli jsme v baru, měli vybranou italskou písničku, kde se zpívalo o modrých očích. A Matteo hned říkal: Váš taťka měl modré oči, může to být o něm,“ líčí Filip, načež jeho sestra s úsměvem namítá: „To já jsem přišla s tím, že měl modré oči.“

Podstatné je, že vznikl volný tanec plný emoci. „Když jsme ho dojeli na prvním tréninku, tak jsem pak brečela,“ přiznává Natálie. „Ale jsem pyšná, že můžeme takhle reprezentovat naši rodinu, taťku i mamku. Myslím, že to je zase krok vpřed, jak víc akceptovat tuhle událost,“ vyznala se.

V Mixzóně mluví i tom, jak se jim daří předbíhat ve frontě na banány, jak Filip trefně označuje pořadí tanečních párů, nebo kdy se jinak přátelské vztahy mezi krasobruslaři proměnily v nesmlouvavou bitvu a museli zasáhnout rozhodčí.