Manželka jako televizní expertka? Český atlet pod tlakem. Trochu se bojím, co na mě řekne, říká

Helceletová svoji pestrou a úspěšnou kariéru ukončila v roce 2017; narodily se jí dvě dcery, než se ke svému zaslíbenému sportu obloukem vrátila. Stačil jeden telefonát od šéfa sportovní redakce ČT a atletického komentátora Michala Dusíka.

„Já mu říkala, jestli si je jistý, přece jen jsem holka z Ostravy, bude to slyšet. Ale on říkal, že to bude fajn, protože jsem si prošla hodně disciplínami a že k nim budu mít co říct,“ tlumočí první oťukávací debatu bývalá vícebojařka, dálkařka, čtvrtkařka i překážkářka.

Za mikrofonem už absolvovala mítinky Kladno hází či Zlatou tretru, v Římě ale poprvé bude komentovat i vystoupení svého manžela. „Trochu se bojím, co tam na mě všechno řekne,“ s úsměvem hlásí Helcelet. Od manželky má totiž motivační výzvu.

„Řekla jsem mu, že za každou nepovedenou disciplínu něco prásknu, a když se mu něco povede, tak ho pochválím,“ popíchla partnera Helceletová. „Takže na mě bude úplně jiný tlak než na ostatní atlety,“ glosuje desetibojař, jenž se před osmi lety stal vicemistrem Evropy.

Nejen díky svému manželovi má atletka, která v minulosti závodila pod jmény Ščerbová a Rosolová, dobrý přehled. „Myslím, že hlavně o desetiboji toho budu vědět dost,“ věří, byť ne všechny informace bude moct použít do televizního éteru.

A že bude hlavně během desetiboje logicky zaujatou expertkou? To nemusí být na škodu, však nedávno si fanoušky svou bezprostředností za mikrofonem získal hokejista Jakub Voráček. „Myslím, že právě u něj se lidem líbilo, když byl přirozený,“ líčí Rosolová.

„Když Adamovi o něco jde, tak si pro sebe říkám takové to pojď, pojď, drž se, tak budu muset mlčet nebo si vypnout mikrofon,“ tuší. „Ale já budu fandit všem Čechům. Když jsem viděla Lurdes, také jsem vyjekla,“ připomíná fantastický čas čtvrtkařky Manuel na Zlaté tretře.

Helceletovi půjde v Římě o hodně, vedle úspěchu na šampionátu bude bojovat i o start na své třetí olympiádě. „A kdyby se to povedlo, bude určitě poslední, možná i poslední závod kariéry,“ přemítá 32letý vícebojař.

Ne že by mu scházela chuť. „Pořád mě to baví, klidně bych závodil ještě čtyři roky. Ale musím myslet i na rodinu – a atletika není sport, který vás zajistí,“ ví. Však ve středisku je zaměstnán jen na půl úvazku. Do olympiády má plnou podporu své manželky, pak doma přijdou debaty, jak nastavit další fungování.

Helceletová se rozhodně nenudí, program mívá nabitý na minuty. „Je to náročné. Teď máme doma moji mámu, která kvůli tomu šla do předčasného důchodu, a už je z toho taky unavená. Od září si nastavíme i nějaké hranice, abychom tu odpoledne byli víc pro holky,“ plánuje.

Vedle komentování pracuje jako trenérka ve fitness centru, spolupořádá pobyty pro rodiny s dětmi, s manželem už sedm let provozuje projekt Kemp vítězů zaměřený na sportovní rozvoj dětí, k tomu vede v místě svého bydliště atletický kroužek.

A tak mají Helceletovi dobrý přehled o tom, jak se mění pohybová zdatnost mládeže. Nejsou to úplně příjemná zjištění… „Změna nastala hlavně přes covid u dětí, které už byly na základní škole. Často zlenivěly, nechce se jim a neumějí jít ze své komfortní zóny a něco tomu dát,“ líčí.

Proto se na svých Kempech vítězů snaží děti získat pro pohyb hravou formou, motivovat je setkáváním s úspěšnými sportovci i u nich budovat zdravé stravovací návyky. Jak se jim to daří u vlastních dětí? Jak vidí budoucnost české atletiky? A v čem je náročný odchod do sportovního důchodu? Také o tom mluvili v podcastu Mixzóna.