Jsem jako horolezec, tvrdí vládce českých atletů. Co si vzal od Železného a Špotákové?

Pětkrát za sebou jel na velkou akci a vracel se jako vyřazený z kvalifikace. „Ale nikdy jsem neměl žádný plán B, únikovou cestu. Něco jsem chtěl a za tím jsem šel se vším, co mám,“ říká.

Až v roce 2016 přišly první postupy do finále, o rok později už světová medaile. „Vnímám se jako takového horolezce, který šplhá na osmitisícovku, postupně od základního tábora po jednotlivé výškové tábory,“ připodobňuje.

Na své cestě vzhůru už si může odškrtnout medaile z mistrovství světa, Evropy i olympiády, od letoška také hranici 90 metrů. „Ale pořád si říkám, že ještě nejsem úplně nahoře, věřím, že se jednou na ten vrchol podívám,“ netají se touhou po velkém zlatu.

Však vzory, které se zvládly dostat až na zmiňovaný vrchol, může sledovat po celou kariéru na vlastní oči. Nyní svého kouče Jana Železného, předtím coby tréninkovou kolegyni Barboru Špotákovou.

„V roce 2006, kdy mi bylo patnáct, si mě na závodech vyhlédl trenér Rudolf Černý. A když jsem přišel poprvé na Duklu, tak jsem koukal, kde jsem se to ocitl,“ žasne i s letitým odstupem.

„Trénoval jsem řadu let na škvárovém hřišti, s všelijakými oštěpy. Tam jsem chytnul do ruky karbonový oštěp a viděl Báru Špotákovou. Asi jsem se tréninkově zalíbil, hodil se jako sparing Báře a výsledek je i teď vidět,“ vypráví.

Podařený rok zažil Vadlejch i v osobním životě, však se mu narodila dcera Emma, a tak teď musí vybalancovat rodinu a sport. „V tom mám úplně dokonalou ženu, která ví, co znamená profesionálně trénovat, protože sama byla profesionální sportovkyní,“ vděčí své partnerce Lucii, někdejší slovenské vícebojařce.

„Za malou v noci nevstávám, ale jak se probudíme, snažím se být maximálně nápomocný. Když byla úplně malá, na soustředění jsem ji nebral, ale letos to změníme a budou mě doprovázet,“ těší se.

Však od světové rekordmanky Barbory Špotákové si vzal i to, že život není jen atletika a je dobré mít odreagování. „Já zbožňuju hory, když to po sezoně jde, tak vyrazíme a chodíme, co to jde,“ říká.

K tomu káva coby vášeň Vadlejcha i jeho manželky. „Jedna část našeho bytu vypadá jako taková malá kavárnička, možná některé kavárny ani takové vybavení nemají,“ usmívá se. Láká ho jednou otevření vlastní kavárny? Kde pil nejlepší kávu a kolik jí dokáže vypít před závodem? Také o tom se rozpovídal v podcastu Mixzóna.