Hlavní obsah

Divoký noční přestup! Lokvenc o Německu, gólech i Spartě: Tam fungovalo všechno, na hřišti i v hospodě

Pohádková kariéra. Vratislav Lokvenc na vlastní kůži prožil báječné fotbalové roky v 90. a nultých letech po přelomu tisíciletí, zahrál si na dvou evropských šampionátech i mistrovství světa. A hlavně dával góly. Hodně gólů. Nejen na své šutérské vlohy, cestu s Hradcem do Mexika, divoký noční přestup do Sparty i bytí po boku hvězdného Miroslava Kloseho v Kaiserslauternu vzpomíná v nové epizodě podcastu Kopačky na hřebíku.

Upoutávka k podcastu Kopačky na hřebíku - Lokvenc

Článek

Lokvenc má oficiálně na kontě 136 ligových branek, čtrnáctkrát se trefil v seniorské reprezentaci a sedm gólů přidal v dresu jednadvacítky. „Jsem ale přesvědčený, že ligových gólů mám 137. O jeden mě v zápase Norimberk-Bochum, který tehdy pískal slavný rozhodčí Merk, obrali. Jsem si stoprocentně jistý, že balón šel z mé hlavy, je to dokonce v zápise," vzpomínal s úsměvem ve studiu Sport.cz.

Bochum byla pro kanonýra přezdívaného Šoula tečkou za bundesligovou kariérou, kterou odstartoval v roce 2000 v Kaiserstaluternu, poté se v Německu po zastávkách v Salcburku a Basileji ještě ukázal v dresu druholigového Ingolstadtu. Do velkého fotbalu ale nakoukl už zkraje 90. let v Hradci Králové pod vedením legendárního trenéra Ladislava Škorpila.

V roce 1994 si jej vyhlédl do Viktorie Žižkov Jiří Kotrba, ze štace pod Vítkovem ale za poměrně divokých okolností sešlo a ze dne na den, resp. během jedné noci se upekl přestup do Sparty. Na Letné pak Lokvenc strávil šest let a pětkrát tam prožil mistrovské oslavy.

„Tehdy to tam fungovalo naprosto perfektně, všechno naplno. Na hřišti, i v hospodě. Nejlepší parta, jakou jsem zažil," vzpomíná na památnou dobu plnou z dnešního pohledu až neuvěřitelných historek. „Po tréninku smažák a svíčková se šesti v Parkhotelu, tehdy to nikdo neřešil. Chodili tam i hokejisti Sparty, sedělo se. Každý věděl, co si může dovolit. Nebo když jsem se už se zajištěným titulem stavili během pozápasového výběhu v hospodě, neměli na útratu a měnili klubové oblečení s chlapy v montérkách," vytahuje z bezedného rezervoáru.

Stranou nemohlo zůstat ani působení v reprezentaci a vzpomínání na přehršel gólů. Který byl nejhezčí? „Asi ten první v přáteláku s Koreou na olympijském stadionu v Soulu, kde jsme hráli po Kirin Cupu. Nebo branka v infarktovém zápasu s Finskem při kvalifikaci v Teplicích? Vedli jsme 3:0 a najednou to bylo 3:3. Petr Čech tehdy chytil tutovku Finů, založil protiútok, Jarda Plašil posunul před bránu a já jsem z první dával přímo pod klacek," noří se dávné historie Lokvenc. Víc už v podcastu Sport.cz Kopačky na hřebíku.

Související témata: