Nový stadion? Jsme bohatá nevěsta, říká šéf Hradce. Přiznal, kdy trnul

V okolí pěkné hradecké arény panuje docela klid, sem tam se někdo zastaví a obdivně na fotbalový stánek koukne, případně si ho vyfotí. Pracovníci stavební firmy ale hotovo ještě nemají a na stadionu pendlují. „Je ještě takový syrový, nemáme různé polepy, grafické označení. Děláme zátěžové zkoušky ve všech segmentech. Postupně vše dolaďujeme,“ popisuje Jukl aktuální stav.

Ve vedení východočeského klubu pracuje od roku 2004. „A od roku 2006 jsem začal sledovat, že ten stadion je nekomfortní, nedostatečný. Začali jsme řešit, že by se měl postavit nový,“ přibližuje bývalý ligový záložník s tím, že za zmíněných devatenáct let řešil pět projektů nové arény. „Jsem životní optimista a říkal jsem si, že všechno zlé je pro něco dobré. V každém projektu udělal člověk nějakou chybu a viděl, že by měl něco zlepšit. Nový stadion do puntíku splňuje to, co jsme chtěli,“ líčí Jukl.

Inspirace po Evropě načerpal hodně. „Nebylo potřeba objevovat Ameriku,“ říká k cestám po Anglii, Německu nebo Rakousku. „Finální pro mě byl asi Ingolstadt, kde jsem viděl, že poměr velikosti a funkčnosti je naprosto ideální, abychom to mohli implementovat do Hradce Králové,“ ukazuje na vzor z německého klubu.

Votroci mají za sebou v novém a plnohodnotném domácím prostředí dva zápasy, porazili 5:1 České Budějovice a pak 2:0 Zlín. Stane se z malšovické arény, kterou tradičně obklopují ikonická „lízátka“, nedobytná tvrz? „Byl bych hrozně šťastný, ale jsem realista. Při vší úctě k soupeřům vím, že sem přijedou i daleko těžší protivníci. Navíc i my se s prostředím musíme sžít, na kluky je obrovský tlak. Nebyli jsme zvyklí hrát domácí zápasy před takovou návštěvou a v takové atmosféře. Kluci to samozřejmě vnímají pozitivně, ale je to pro ně i závazek,“ přemítá Jukl.

Premiéra proti Budějovicím vyšla na hřišti parádně, Hradec soupeře rozdrtil. Po zápase s mnoha lidmi na stadionu lomcovaly emoce, někteří dojetím plakali. „Mně slza neukápla, ale měl jsem husí kůži,“ přibližuje své pocity generální manažer Východočechů. Po zápase se radoval, ale krátce před ním byl v obrovských nervech. Zlobila elektřina. „Trnul jsem obrovsky. Posledních čtrnáct dní předtím jsme tu skoro spali, jeli jsme úplně nadoraz, abychom byli schopní zápas zvládnout. Když začaly ty výpadky, byl jsem z toho hodně špatný, měl jsem obrovský strach, emoce fungovaly,“ nezapírá, jak těžký pro něj křest vytoužené arény byl.

Hradec se s novým stadionem stává atraktivním subjektem. Vedení klubu ale zůstává pokorné a pragmatické.

„Cíle se úplně nemění. Pořád se opakuje, že když se nadechujete, někdo přijde a vezme vám jednoho hráče, druhý dalšího. Jde o nekonečný příběh, potřebovali bychom to stabilizovat, ne aby nám každý rok odešli dva tři klíčoví hráči a my je museli nahrazovat. Pokud to takhle bude, nebudeme moct konkurovat týmům v první pětce. Pro nás je nesmírně těžké pořád hráče nahrazovat,“ ukazuje Jukl na rok staré ztráty Jana Mejdra či Adama Vlkanovy nebo letošní odchod Filipa Kubaly a dolaďující se transfer Adama Gabriela.

Jasným cílem Votroků je, aby se pevně usadili v první lize. „Nechceme být jojo klubem, ale stabilním ligovým účastníkem,“ netají Jukl. „Pak se můžeme posouvat dál. Do budoucna bychom chtěli čeřit vodu v první pětce,“ představuje smělou vizi.

Nový stadion může přilákat nového majitele. Východočeši už mají co nabídnout. „Vždycky jsem zmiňoval, že proč by si někdo kupoval něco, co pluje na voru, a neví, kdy se to potopí. Takový stadion tady byl. Neměl parametry na první ligu. Potenciální zájemce věděl, že bude hrát druhou ligu, protože na první nebyly podmínky. Z chuďase jsme se stali bohatou nevěstou. Nikdo už nemusí řešit, jestli první ligu můžeme hrát. Bez problémů můžeme. Máme stabilní zázemí, abychom byli seriózním partnerem. Teď je jen otázkou, s kým nynější majitel spojí síly,“ odkazuje Jukl na vedení města Hradce Králové, které klub vlastní.

Oceňuje, jak se celé zastupitelstvo ke klubu i podpoře sportu ve městě staví. Zmiňuje zázemí na Bavlně, Slavii, Háječku. „Všechna zastupitelstva od roku 2008 zaslouží dík,“ zdůrazňuje Jukl.

V podcastu Bodlo uslyšíte o stadionu v Hradci Králové i fotbalovém klubu mnohem víc.