Máme jiný cíl než peníze. Trenéři Budějovic o průkopnictví, Starkovi i snech, které se můžou brzy splnit

Po podzimu s Příbramí vedli druhou ligu, přesto odešli. „Bylo to hodně emotivní," přiznává Nikl. „Na druhou stranu, přišla zajímavá nabídka z ligy. Z Budějovic máme blízko domů a všechno do sebe hezky zapadá. V Příbrami byla spousta mimofotbalových problémů, neviděl jsem tam moc perspektivu. Doufám, že se to změní, a postoupí do první ligy."

Dynamo už ji po posledním návratu hraje čtvrtou sezonu, jenže v době nástupu tandemu Nikl & Zápotočný bylo čtvrté od konce čili na poslední bezpečné pozici. „Nebáli jsme se. Ani když jsme v prvních třech jarních zápasech nebodovali. Trenér nesmí panikařit, protože tým to pak vycítí a dostane ho to pod ještě větší tlak," vykládá Zápotočný. „S Márou jsme pozitivně naladění a tvoříme pozitivní klub, který chce něco dokázat."

Někdejší defenzivní univerzál, oblíbenec fanoušků Bohemians a Norimberku, se k trénování dostal přes syny Šimona a Matouše: „Od nich jsem se propracovával dál a dál a dneska bych už neměnil." Příbramského patriota Zápotočného, jenž hrával v Itálii či Turecku, ke koučování posunul trenérský praktik Josef Csaplár, kromě toho dva roky dělal manažera reprezentační jednadvacítky. „Skvělá zkušenost, ale nenaplňovalo mě to tolik jako trénování," vzpomíná Zápotočný.

Když v prosinci 2021 vytočil Niklovo číslo s odhodláním, že ho naláká k sobě do Příbrami, na druhém konci se nejdřív ozval pobavený smích. „Pak jsem si ale řekl, proč ne. Chtěl jsem z toho i něco pro sebe, proto jsem chtěl být taky napsaný jako hlavní, abych měl něco v životopise do budoucna. Chemie mezi mnou a Tomášem začala fungovat hned," vysvětluje Nikl, jak vznikl netypický model dvou hlavních trenérů.

„Čtyři oči vidí víc než dvě, možná jsme průkopníci něčeho nového," přemítá Zápotočný. „Neurčili jsme si kompetence, kdo bude za co zodpovědný. Necháváme to plynout a ono to takhle jde."

Dynamo před reprezentační pauzou poskočilo z nejhorší šestky na klidnější pozice, před barážovým pásmem ho zatím chrání šestibodový polštář. „Od pana majitele Koubka a sportovního ředitele Čadka jsme dostali za úkol, aby se v první řadě zlepšil herní projev a abychom propojili áčko s béčkem a akademií. Dokážu říct, že jsme to za těch pár měsíců změnili. Chceme hrát fotbal a ne nakopávanou nebo destrukci soupeře. Co trénujeme, to hrajeme," poví Zápotočný.

První dubnovou středu fotbalové Budějovice čeká jeden z největších zápasů za 123 let klubové historie, semifinále MOL Cupu na Spartě. „Národní pohár jsem vyhrál ve své poslední sezoně v Německu. Bylo by hezké na to navázat hned zkraje první trenérské štace v lize a nakouknout s Dynamem do pohárů," zasní se Nikl.

„Cílem nejsou peníze, chcete zvednout pohár nad hlavu a dostat placku na krk. Takhle jsem to měl už jako hráč. Čím větší cíle máte, tím víc toho dokážete," je přesvědčený Zápotočný. V podcastu Bodlo toho ale zaznělo ještě mnohem víc.