Článek
V Pardubicích se z penalty prosadil Václav Jurečka, nejlepší kanonýr minulého ligového ročníku však ve druhé půli pohrdl třemi dobrými příležitostmi. Tutovku zazdil Conrad Wallem, ve výhodné pozici netrefil bránu Lukáš Provod.
„V ofenzivní fázi potřebuješ mít hráče, kteří mají klid, jsou rozehraní, věří si, dávají góly. Slavia hraje skvěle, v Pardubicích předvedla výborný výkon až do 88. minuty, kdy měly Pardubice jedinou, ale stoprocentní šanci, kterou skvěle chytil Mandous,“ rekapituluje Mikolanda vystoupení sešívaných na východě Čech.
Nejlepším slávistickým střelcem v lize je Mojmír Chytil se třemi brankami, Jurečka, Muhamed Tijani a Mick van Buren se trefili shodně dvakrát. „Pro útočníky potřebuješ i štěstí, aby třeba z ničeho dali branku a aby to z nich spadlo, protože ten tlak na ně, třeba konkrétně na Jurečku, je obrovský. Z pozice útočníka děláš vše pro to, abys dal gól. A když se ti to nedaří, jsi nejvíc naštvaný a snažíš se to jakkoliv změnit. Někdy ti přemíra snahy svazuje nohy,“ rozebírá někdejší útočník, který působil například ve West Hamu, Viktorii Žižkov či Mladé Boleslavi.
Ukazuje i na další faktor. „Když si vezmete zahraniční ligy, je tam číslo devět (pozice útočníka) jednoznačně obsazeno. Třeba v Realu to byl dlouhou dobu Karim Benzema. Ten věděl, že je útočník číslo jedna. V takové pozici máte důvěru a víte, že i když nedáte třicet šancí, budete hrát furt. Sparta a Slavia mají na hrotového útočníka dvě tři možnosti, tlak je diametrálně jiný, než když víš, že tam nikdo jiný není. Je to složitá situace. Ale říkám: Ať jsou Jurečka a Kuchta v klidu, góly dávat budou,“ uzavírá Mikolanda i s odkazem na forvarda Sparty Jana Kuchtu, jenž má kontě tři ligové branky v aktuálním ligovém ročníku.
