V Americe dávali za vzor české roušky. Březina nechápal skupování toaletního papíru

Je pravda, že jsme se o tom s manželkou bavili, že jinak bych doma moc nebyl a neviděl, jak malá roste. Odjížděl bych v osm ráno, vracel se po páté večer, celý den byl na ledě a viděl ji, jak se probudí, a pak než půjde spát. Trochu mi to hraje do karet, na druhou stranu jsem se těšil i na kempy a další akce, které se chystaly dlouho dopředu.

Dobře, musím zaklepat. Malá se budí tak dvakrát za noc, zvládla i očkování bez reakce, tak snad to vydrží.

Manželka chtěla, aby jméno začínala na N podle jejího dědečka Normana, a jméno Rose má po její babičce.

Jasně, jen jsem si musel nachystat vařečku. Pomlázku jsem si neměl z čeho uplést, moc vrb v Kalifornii není… (úsměv)

Zažil jsem podobnou situaci, kdy zrušili před devíti lety (kvůli zemětřesení a jaderné havárii) mistrovství světa v Tokiu, ale to jsme věděli, že je šance ho přesunout jinam a jelo se v Moskvě. Tady bylo jasné, když v Kanadě začali zavírat sportoviště, že se šampionát ani nedá nikam přesunout, maximálně na začátek příští sezony.

Bylo by zajímavé vidět dvě mistrovství světa za sezonu, ale v tuhle chvíli nikdo neví, kdy se otevřou sportoviště. V Česku už se ta venkovní začala otvírat, tady se o tom zatím vůbec nemluví a minimálně do konce dubna bude všechno zavřené. A pak by bylo těžké se připravit na začátek sezony, výkony by určitě nebyly tak kvalitní. Dostat se do formy trvá, spousta lidí chystá nové programy, trvá, než si na ně rozhodčí zvyknou… Bylo by to složité.

Měly se jet exhibice s Pljuščenkem v Praze, snad i v Brně a Bratislavě, bohužel odpadl i ostravský kemp s Rafaelem (Březinovým trenérem Arutjunjanem).

Bylo by to hezké, nemusí to být jen v mužích, i když by to pro mě bylo hezčí. Historii mužského krasobruslení máme v Československu a Česku dlouhou od Karola Divína po Tomáše Vernera nebo mě, byla by škoda, kdyby to nepokračovalo. Snažím se pomáhat svazu i Rafaelovi, který jinak nemá cestování moc rád, ale kempy pro náš svaz dělá, čehož si hodně ceníme. A já mu pomáhám s těmi menšími dětmi.

Jenže se mi nepovedla volná, kdybych ji zajel jako v tréninku, medaili bych měl, ale s tím už nic nenadělám. Zatím příprava pokračuje, jedu dál. Když všechno půjde, jak má, a tělo vydrží, třeba to zvládnu i do olympiády.

Krasobruslařský život je krátký a málokdo může říct, že startoval na víc než dvou olympiádách. Kdyby se povedly dokonce čtyři, bylo by to krásné.

Panika není, jen ze začátku lidi kupovali neuvěřitelné množství toaletního papíru, což nechápu. Komici v televizi říkali, že se asi chystají na úplně jiné choroby než koronavirus… Jinak lidi moc nevycházejí, jen třeba se psem. Dálnice jsou prázdné, což se projevilo i na lepším ovzduší, hospody dávají jídlo jen s sebou, otevřené jsou obchody s jídlem a domácí potřeby. Ale na ulici zásadní rozdíl nevidím, jen je tu přes den víc zaparkovaných aut.

Už jsou taky povinné, když jdete do obchodu, tam musíte mít i gumové rukavice. Dokonce jsem slyšel guvernéra mluvit v televizi mluvit o Česku, že je u nás zavedli rychle.

Improvizovanou tělocvičnu mám v garáži, trénuju na suchu, dělám kondiční cvičení. Normálně mi to zabere hodinu a pak jsem dvě tři na ledě, teď toho tréninku na suchu je víc.