Článek
Ruský: Budeme trénovat, trénovat a trénovat a máme olympijského vítěze. Americký: Jděte s tou teorií někam, rozhoduje talent, aby ta práce měla smysl. Talent ve smyslu vrozených dispozic pro daný sport včetně pohybové úrovně.
Tak jsem trénoval patnáct let hradecký dorost, a přitom vedl krajskou reprezentaci, abych se dostal k talentům. Navíc jsem na úrovni krajských soutěží dospělých hledal hráče, kteří tam hrají v dorosteneckém věku. V reprezentaci národa jsem měl Nedvěda, který byl talent jako málokdo, a jeho pracovitost, o které se v současnosti hodně mluví, byla nadstavbou.
Talent a zájem je víc než talent a podmínky. My si myslíme, že to zachráníme vytvářením podmínek. Ale jakých? Svaz vytváří akademie, tam prý budou nejlepší hráči a nejlepší trenéři. O hráče je postaráno dvacet čtyři hodin, ráno s nimi jde trenér vychovatel do školy, dokonce se s nimi prý učí a dělá úkoly. Tak jsem se ptal, kdo je vodí za ruku po hřišti. Vrcholem nerozumu je, že v týdnu mají být v akademii a o víkendu mají hrát za své mateřské kluby. Fotbal je týmový sport a my si pleteme výchovu fotbalisty s výchovou oštěpaře, kdy Železný jej bude v týdnu mít v Nymburce a on bude v neděli házet oštěpem v Třinci.
Zájem musí být přirozený. Ne že dítě přivede do klubu táta nebo děda a ti mají větší interes než budoucí fotbalista. Pak v nižších úrovních máme od trenérů odposlechnuto, že v pátek nepřijdu na trénink, máma mě objednala ke kadeřníkovi. Nepřijdeme na mistrák, jsme v hiphop kempu. Trenéři těžko dávají jedenáctku dohromady, a tak vznikají tzv. „souklubí", jeden dorost ze dvou klubů. Takže za pár let ze tří.
Talent a zájem je víc než talent a podmínky. Talentů se geneticky bude rodit plus minus přibližně stejně. Ale jak podchytit zájem, když venku nikoho nevidíme běhat a hrát? Ředitel vzdělávacího centra Tereza Petr Daniš pravil, že české děti stráví denně venku zhruba tolik času, jako američtí vězni. A já bych řekl, že v tu dobu civí do mobilu...
Jak se z toho vyhrabat, když na úrovni dospělých nám dávná pyramida masový, výkonnostní a vrcholový sport ukazuje, že zanedlouho zůstane jen vrcholový pro geneticky nadané jedince. Protože na úrovni krajského přeboru jsou v sestavách hrající trenéři ve věku čtyřiceti pěti let. Netrénuje se a chodí se jen hrát, protože po partě se netouží. Takže budeme vychovávat ve skleníkových podmínkách geneticky nadané jedince? Bez dostatečné konkurence a vzájemné soutěživosti?
Řešením je dostat peníze do okresů tak, aby je použily na platy trenérů v oddílech, kteří budou nejen trénovat, ale i chodit do škol a tam organizovat mezitřídní a školské turnaje. Nějak tu hru na louce a plácku nahradit musíme, jinak ten fotbalový dům bude bez základů stále stavěn jen od střechy.
Bývalý československý fotbalista. V minulosti trénoval československou juniorskou fotbalovou reprezentaci a českou reprezentaci do 21 let. V sezóně 2001/2002 společně s Josefem Csaplárem vyhráli se Slovanem Liberec český titul. |