Článek
Co na jeho dosavadní vystoupení říkáte?
Klobouk dolů, když si uvědomíme, že v únoru mu bude už osmačtyřicet. Viděl jsem sobotní zápas Kladna s Libercem (Jágr režíroval výhru Rytířů 5:3 dvěma góly) a Jarda byl jeho hlavní postavou. Jezdil nahoru dolů, vracel se a byl hodně vidět. Zatím hraje excelentně.
Čekal jste, že bude takovým kladenským tahounem?
Asi by nenastupoval, kdyby tušil, že bude hrát třetí nebo čtvrté housle. Kdyby věděl, že už není schopný podávat výkony podle svého standardu. Díky obrovské tréninkové píli a morálce se ale dostal do současné formy. A řekněme si zcela upřímně; momentálně je to nejlepší hráč Kladna. U něj je věk opravdu jenom číslo. Zase dokazuje, jaký je to fenomén.
| Kanadské bodování extraligy po osmi kolech: |
|---|
| 1. Gulaš (Plzeň) 8 z./20 b. (9+11 asistencí) |
| 2. Birner (Liberec) 8/14 (5+9) |
| 3. Mertl (Plzeň) 8/12 (7+5) |
| 4. Roberts Bukarts (Vítkovice) 9/12 (4+8) |
| 5. Marcinko (Třinec) 10/11 (7+4) |
| 6. Smoleňák (Hradec Králové) 8/10 (5+5) |
| 7. Filippi 8/10 (4+6) |
| 8. Bulíř 8/9 (6+3) |
| 9. Marosz (všichni Liberec) 8/9 (4+5) |
| 10. P. Vrána 10/9 (4+5) |
Musel Jágr s přibývajícími roky upravit svůj herní styl?
V jeho letech jde docela těžko celkově překopat styl hry. Jasně, už je v jiné situaci, než když působil v NHL. Tam měl kolem sebe spoluhráče, kteří vždycky mohli zatáhnout za něj a mohl se na ně spolehnout. To není nic proti Kladnu, vůbec ho nechci degradovat. Jarda z pozice majitele klubu cítí velkou zodpovědnost za mužstvo, a to hraje velkou roli. Osobní cíle jdou stranou a opravdu mu jde jen o to, aby bylo úspěšné Kladno, aby se v extralize udrželo. Dává Rytířům maximum, co v něm je.
V čem je jeho nejsilnější stránka?
Je to silný hráč. Vždycky jím byl, vždycky bylo strašně těžký oddělit ho od puku. Dřív to měl samozřejmě jednodušší, protože byl mladší a rychlejší. Jarda nikdy nebyl nějaký excelentní bruslař, s věkem ale rychlost i akcelerace samozřejmě odcházejí. Jemu ale zůstal takový ten hokejový smysl, který má geniální. Sílu má pořád, a když se na něj koukám, stále je nesmírně těžké ho odstavit od puku. Když si hokej užívá, je hrozně složitý ho ubránit.
Útočník Martin Ručinský v dresu národního týmu.
V reprezentaci i na klubové úrovni jste toho společně spoustu prožili. Jste za něj rád, jak nyní válí?
No jasně, vždyť se známe strašně dlouho! Hrozně moc jsme toho spolu prožili; nejen v Rangers v NHL, ale hlavně v národním týmu. Těší mě, jak se mu daří. Fakt je na něj dobrej pohled. V jeho věku je to obdivuhodný.
I vy jste hrál v pokročilém věku, kariéru jste končil ve 44 letech. Uvažoval jste, jak byste na ledě vypadal, kdybyste vydržel ještě déle?
Můj konec ovlivnilo splnění mého velkého klukovského snu (historický titul s mateřským Litvínovem v roce 2015). Najednou jsem začal cítit, že ziskem poháru už mi odchází motivace, že už se nemám za čím hnát. Možná bych ještě sezonu nebo dvě mohl hrát, už jsem ale v sobě neměl takový ten hnací motor a asi bych už mužstvu ani neměl co dát.
Jaromír Jágr z Kladna po vstřelené brance.
Když Jágr před několika lety tvrdil, že hokej bude hrát do padesáti, mnozí mu nevěřili. Už by měli?
Jestli bude podávat podobné výkony, klidně do padesáti hrát může. Všechno je to o tom, jak si to nastaví v hlavě. Já osobně jsem měl tři hlediska, která jsem ke konci kariéry před každou sezonou zvažoval: zdraví, motivaci a soudnost, jestli budu mužstvu prospěšný, abych se na ledě jen nepotácel a nebyl na obtíž. Jak znám Jardu, on ví, co dělá. Narozdíl ode mě to navíc má umocněné tím, že je hrajícím majitelem, takže cítí zodpovědnost nejen na ledě.
