Prošel Celtikem či Hertou. Nabídky měl i z Bayernu. Nyní Twardzik restartuje kariéru na Slovensku

V Sachsenu Lipsko jsme takzvaně běhali za balónem... Byl tam problém, že z našeho ročníku nás bylo málo, a tak jsme trénovali se staršími. Pořádný zápřah nastal v Erfurtu, kde jsme pravidelně 3-4 týdně chodili na trénink a o víkendu byly zápasy. Program jsme měli nabitý od rána do večera. V létě 2008 se o nás s Patrikem začala zajímat celá řada německých týmů v čele s Bayernem Mnichov či Borussií Dortmund.

Protože v tu dobu měli nejlepší juniorku v Německu. Hodně mladým hráčům pak dávali šanci zahrát si i v bundeslize. V Hertě jsme v patnácti letech podepsali svou první smlouvu.

Nikdo tehdy nečekal, že se ozve takový klub, jako je Celtic. Opět jsme to s rodiči hodně probírali, byl to pro nás velký skok a zároveň i velký sen jít do ještě většího klubu. První rok tam s námi byla máma, abychom to měli jednodušší. Po čase, kdy viděla, že jsme se zabydleli a mluvili anglicky, letěla zpátky do Německa.

Fantazie. V Celtiku velice dobře pracují s mladými hráči. My jsme s bráchou hráli za sedmnáctku či devatenáctku. Do roka jsme se ale hodně zlepšili, takže po nás začali koukat i z áčka. Tehdy ho vedl Neil Lennon. Netrvalo dlouho a trénovali jsme s hlavním mužstvem a já měl i to štěstí, že jsem si za něj zahrál na Emirates Cupu. Nejprve proti Arsenalu a poté proti Lyonu. Takže hned dva takové pecka zápasy na začátek mojí kariéry. Po turnaji jsem pak trénoval s áčkem a hrál za juniorku. To jsem měl dobře našlápnuto.

Pro mě to tehdy bylo hodně těžký. Když jsem se vyléčil, chtěl jsem hned vlítnout na hřiště a ukázat, že jsem hrát fotbal nezapomněl. Že jsem stále dobrý hráč, ale když jsem se vracel, byl v Celtiku nový trenér, který mi příliš nevěřil, a proto jsem nehrál.

Protože klub koučoval Lennon, jenž předtím vedl Celtic. Ten mi věřil, a proto jsem kývl. Hlavně jsem si myslel, že budu hrát.

Právě že moc ne. A to jsem první zápas po příchodu nastoupil jako střídající hráč a hned jsem dal gól. Kouč ale stále viděl, že jsem předtím strašně dlouho nehrál, takže jsem jen trénoval a do zápasů nenastupoval. Přitom mi říkal ať jsem trpělivý, že šanci dostanu, ale nedočkal jsem se.

Možný to je, do toho přesně nevidím. On skončil i trenér Lennon a nový kouč začal stavět tým od nuly. Nicméně zřejmě opět koukal na to, že jsem za poslední rok toho opravdu moc neodehrál, takže se moje situace nezměnila. Navíc jsme sestoupili do třetí ligy a řada hráčů musela kvůli financím opustit klub. Mezi nimi jsem byl i já.

Jo, přesně. Začínal jsem znovu. Navíc poprvé v Česku. Z toho měla radost i rodina, protože se mi tehdy narodila dcera. Takže jsem chtěl být blízko u ní, i proto jsem si vybral Vítkovice.

Jasný. Druhá liga je už profesionální. To byla první sezóna, kdy jsem odehrál hodně zápasů. Taky jsem vstřelil poměrně dost branek, což se mi nikdy předtím nepodařilo. Celkově tu sezónu hodnotím pozitivně, i když jsme skončili předposlední.

Protože mě nejvíce oslovila možnost hrát pod trenérem Holoubkem, který předtím koučoval v Liberci či ve Spartě.

Upřímně musím říct, že mi přibližně dva týdny trvalo, než jsem se se všemi seznámil. S odstupem pár měsíců musím říct, že práce pana Holoubka je vidět. Klubu vtiskl herní styl. Celkem se nám i daří a doufám, že se dostaneme do pohárové Evropy.