Pavelec vyhlíží Špindl: Ze soupisky Slováků je mi trochu nevolno, směje se

Samozřejmě se těším, měl jsem to stejně už minulý rok, akce ale bohužel nešla zorganizovat. Víme datum, zápasů bude hodně... Když jsem slyšel, jaký tým má nastoupit proti nám, udělalo se mi trochu nevolno. (směje se) Bude to super. Teda super... Venkovní zápasy jsem zažil a nevnímal jsem je jako žádnou hitparádu, každopádně tentokrát půjde úplně o něco jiného. Bude to sranda pro diváky i hráče.

No, právě...

Já nevím, mám na to z pohledu gólmana trochu jiný názor. Beru podobné akce spíš jako atrakci pro diváky, než aby si je někdo z hráčů vyloženě užíval. Samozřejmě zápas před takovým publikem k celému kolotoči patří, ale musíte vidět i ostatní podmínky jako právě třeba světlo. Každopádně plány ve Špindlu se s tím opravdu srovnávat nedají, bude to jiné.

Ne, to vůbec. Chodím si zahrát jen srandamače, po konci kariéry jsem chytal asi dvakrát, vůbec mě to neláká. Na druhou stranu Winter Hockey Games budou mít do exhibice hodně daleko. Každý bude chtít vyhrát a jména, která naskočí za obě strany, jsou pořádně velká. Všichni na soupiskách toho hodně dokázali, nikdo nepřijede do Špindlu utkání odklouzat a dát si pivo, takže do útoku se rozhodně nechystám.

Je to úplně jiný sport. S bránou se hra v poli nedá srovnávat. Nemám žádné ambice, jsem rád, že se udržím na bruslích. Zahrajeme si, zpotíme se, a to je všechno. Každopádně i tak mě to táhne do obrany, pozice beka je mi bližší. Beru to jako odreagování, můžu si zasportovat. V prosinci každopádně rozhodně půjdu chytat.

Rozdíl bude znát stoprocentně. Upřímně se spíš bojím, abych si něco neudělal. Když jdu hrát do pole, snažím se před zápasem protahovat a je pravda, že si tělo odvyklo. Obávám se spíš zdravotních problémů než úplného propadáku. Když vidím soupisku soupeřů, budu muset někam na led potrénovat trochu víc, než jsem původně myslel.

V poli bych byl možná malinko rychlejší než ostatní kluci, ale nemyslím si, že to bude znát. Přijedou takoví hráči, že... Většina si chodí pravidelně jednou dvakrát týdně zahrát, pořád to mají v rukách a hlavě. Když jim nepojedou nohy, nebude to vůbec problém.

Jasně! Se Slováky je to teda horší, kontakt probíhá minimálně, ale s českou partou se potkáváme. Na golfu, v Praze, nebo se jedeme podívat na hokej. Ani se nesetkáváme nějak cíleně, pokaždé na někoho narazíte. Samozřejmě přijedou do Špindlu i hráči, které jsem dlouho neviděl, a na ty se opravdu těším.

Ani jeden den. Když jsem končil, byl jsem na sto procent rozhodnutý a vůbec nic se nezměnilo. Každý den mě utvrzuje v názoru, že jsem to rozsekl správně. Dřív jsem se vůbec nekoukal na hokej v televizi, teď se rád podívám, ale to je tak všechno. Do brány prakticky nikde nechodím, občas si zahraju v obraně. Hokeje bylo dost. Užívám si času, můžu si dělat program podle svého a nemusím být na klubovém rozvrhu. To mě lákalo a zatím vše jede dobře.

Hraju ho prakticky každý den, když je dobré počasí. Snažím se jezdit i mimo republiku, v covidu to bylo složitější, ale dalo se. Pořád říkám, že mám míň času než během kariéry. Rozhodně se nenudím, když to tak řeknu, dělám si, co chci. Pokud se mi nechce, dám si pauzu a pak zase dostanu chuť do golfu, nebo něčeho úplně jiného. Na jednu stranu mám času hodně, ale přijde mi, že jsem se ještě nezastavil.

Ne, je to relax. Začal jsem navíc hrát nalevo, což byla obrovská chyba. (směje se). Před půlrokem jsem se přehodil napravo, takže jsem se od té doby snažil poctivě trénovat. Zabralo mi to spoustu času, chci se pomalu zlepšovat. Určitě nemám sportovní ambice v tom smyslu, že bych se chtěl někam dostat. Beru to opravdu hlavně jako zábavu, odpočinek, navíc potkávám zajímavé lidi z jiných oborů.

Já to měl vždycky rád, zajímám se o jiné věci než sport. Rád se dozvídám věci v oborech, o nichž moc nevím a přijdou mi zajímavé. Diskuze je super, na hřišti častokrát potkáte specialistu, někoho, kdo ve svém poli vyniká.

Spíš si utvářím takový všeobecný rozhled, abych věděl, co se děje. Potkávám se s bývalými fotbalisty, celou kariéru jsem sledoval ostatní sporty. Ptám se jich, co se dělo na některém z turnajů, jak se trénovalo kdysi a jak teď. Pak zase potkáte třeba na karlovarském festivalu herce, s nimiž se bavíte o jejich profesi... Zajímám se hlavně o věci, které do detailu neznám.

Pátrám v paměti, ale nevybavuji si, že bychom s nimi někdy na seniorské úrovni prohráli na turnajích, kde jsem byl. Na mistrovství světa v Bratislavě 2011 přivezli výborný mančaft, my také, to samé platilo pro olympijské hry v Soči. V obou případech jsme to zvládli. Přijde mi, že Slováci vzájemné souboje brali trochu prestižněji než my, ale spousta kluků se v obou reprezentacích navzájem znala z klubů... Prožívají to spíš fanoušci než hráči na ledě.