Článek
„Udělal jsem správný krok. Pravidelně hraju, držíme se nahoře, dal jsem dva góly. Teď už by mě mrzelo, kdybych svůj střelecký rekord nepřekonal," říká Lecjaks, který z české ligy „zmizel" v létě 2010. Postupně prošel Anderlechtem, YB Bernem, norskou Valerengou, Dinamem Záhřeb, teď válí v Lokomotivě. „Trenér mě staví i do zálohy, takže se do koncovky dostávám víc než dřív. Asi proto mi tam spadly ty dva fíky," vysvětluje svoji nezvyklou produktivitu, do níž lze započítat i jednu gólovou asistenci.
Českým fanouškům Lokomotiva nejspíš moc neříká, klub z chorvatské metropole však patří dlouhodobě mezi chorvatskou elitu. Mocným finišem na jaře málem proklouznul do předkol Evropské ligy. „Naše mužstvo bych fotbalově přirovnal k českému Liberci. Na jaře nás dokonce s Dinamem v derby vyklepla. Když jsem pak v létě přišel, vyslechl jsem si kvůli tomu pár fórků," culí se Lecjaks.
Český obránce Jan Lecjaks si v dresu YB Bern zahrál i proti Spartě.
Vlastimil Vacek
Lídrem se necítí
V kabině Lokomotivy je čtvrtý nejstarší, i vzhledem ke zkušenostem má odlišnou pozici, než měl v Dinamu. „Kabina mě bere, když něco řeknu, platí to. Lídrem se ale úplně necítím. Hrajeme hodně týmově, všichni kluci mají velkou kvalitu. Jen je třeba mladý dobře usměrnit," podotýká Lecjaks.
Do Záhřebu přesídlil v létě 2017 z Bernu, kde působil šest sezon. Když má říct, co ho na chorvatské lize překvapuje, okamžitě vypálí: nezájem fanoušků. „Návštěvnost je bídná. Plno je akorát při zápasech Dinama s Hajdukem, jinak katastrofa. Když přivřu obě oči, doma na nás chodí kolem dvou set lidí. Třeba na Belupo přišlo sto diváků, z toho bylo padesát příbuzných hráčů," uvádí Lecjaks. „Takže když kamarádi zjišťovali, jestli na mě při derby fanoušci Dinama nepískali, musel jsem se smát. Nebyl totiž kdo," povídá 28letý obránce.
Jan Lecjaks hraje v cizině už osm let.
Vlastimil Vacek
Během cesty chorvatské reprezentace do finále letošního mistrovství světa to bylo jiné kafe, metropoli zasáhla fotbalová euforie. „Centrum bylo uzavřené, kavárny a bary plné, stejně tak ulice. Když dali Chorvati gól, vylétaly světlice, lidé slavili," vzpomíná Lecjaks.
V létě nesnesitelné horko
S manželkou Kristýnou, 4letým synem Matyášem a půlroční dcerkou Bellou jsou v Záhřebu spokojení. V předvánočním čase je prý nádherně vyzdobený. „Záhřeb se tři roky po sobě stal městem s nejhezčí výzdobou v Evropě. Vánoční čas je tady opravdu krásný. V létě je tu ale nesnesitelné horko, klidně i pětačtyřicet stupňů. Když jsem měl volno, vyrazili jsme k moři. Autem jsme na pláži za hodinu a půl," říká Lecjaks.
Odchovanec Plzně, který s partou kolem Pavla Horvátha a Davida Limberského prožil dvě sezony, vyrazil do ciziny v létě 2010. Směrem k budoucnosti, připouští variantu návratu do české ligy.
„Stát se může cokoli. Jsem v Lokomotivě na hostování, v zimě moc šancí na přestup nemám. Odehrál jsem totiž jeden zápas za Dinamo, vyčerpal jsem tedy možnost startů ve dvou klubech v jedné sezoně. V zimě přichází v úvahu jen čtyři destinace: Spojené státy, Švédsko, Kazachstán a Ázerbájdžán. Tyto soutěže startují v březnu. Soustředím se tedy spíš na léto. V Dinamu mám smlouvu do června 2020, počítám, že mě bude chtít prodat," uzavírá Lecjaks.
