Článek
Během kvalifikace ve Victorii předvedli úžasný výkon proti favoritům, ať už šlo o domácí Kanadu nebo Řecko. Současný národní tým je neskutečně pracovitý, nikdo v něm nehraje na sebe, funguje chemie mezi hráči, jejich mentální síla a charakter se pak projeví v zápasech.
Tomáš Satoranský je mozek mužstva, posouvá každého ze spoluhráčů na vyšší level a je doslova učebnicovým příkladem lídra. Navíc z něj doslova srší energie. Chicago se z toho teprve učí těžit, reprezentace to umí už dávno.
Když se dají dohromady čahouni Ondřej Balvín, Jan Veselý a Patrik Auda, zrodí se obrovská síla pod košem, což se promítá také na doskoku. Taky nikdo ve Victorii reprezentanty nepřeskákal.
Navíc Česko vždycky najde neodhadnutelný faktor X, kterým dokáže soupeře překvapit a je pro ně těžko čitelné, protože tím žolíkem může být pokaždé někdo jiný. Tíha zápasu zdaleka neleží jen na zmiňovaných oporách.
Blake Schilb nejprve působí jako nominační omyl, ale pak 31 body sestřelí kanadské hvězdy NBA. Ondřej Sehnal hraje poprvé na velké akci, ale kolena se mu z toho nerozklepou a trojkami pomůže smáznout Řeky. Všichni čeští hráči mají v sobě instinkt zabijáků v dobrém slova smyslu a nejlépe hrají, když se od nich moc nečeká, ale přitom se umí vyrovnat i s tlakem.
Pozitivně se projevuje, že jádro národního týmu je pohromadě už několik let a těší se na sebe. I laik pozná, jak moc ty kluky baví hrát spolu basket. Zní to jako klišé, ale tahle parta funguje, i když z ní nějaký článek kvůli zdraví schází, ať už to byl v Číně Veselý nebo teď ve Victorii marodi Vojtěch Hruban a Martin Kříž.
Ohromná soudržnost týmu byla nejlépe k vidění během záběrů na lavičku, která žije zápasem stejně jako pět hráčů na palubovce. Přestože jsou hráči rozesetí po celém světě, sledují se navzájem a nejvyšší hráč české sestavy Balvín přiznává, že své basketbalové kariéry žijí prostřednictvím reprezentace.
Dokonce nemají ani problém navzájem se seřvat. Sami hráči otevřeně mluví o tom, že po ztrátě desetibodového vedení v poslední minutě základní hrací doby proti Kanadě si v kabině neskutečně vynadali. Nešlo ale o to, že by se na sebe štvali nebo si něco vyčítali, spíš i takhle drsně dokážou jeden druhého pozvednout.
Do herní úrovně reprezentantů se promítají i zkušenosti, které mají z těžkých zápasů na klubové úrovni. A je úplně jedno, jestli jde o legionáře právě v čele se Satoranským a Veselým, nebo o hráče, kteří prošli Nymburkem, z jehož úspěšného účinkování v Lize mistrů už těží i národní tým. Nehraje totiž s ostychem, naopak spíš prodává sebevědomí a předvádí atraktivní basketbal s fyzickou i psychickou odolností založený na pečlivé obraně, rychlosti, bojovnosti a účinné trojkové střelbě.
Česko má skvělou generaci hráčů se skvělým trenérem Ginzburgem, který má pro ni báječný cit a pochopil podstatu tohoto mužstva, takže taky ví, jak ušít taktiku hráčům na míru. Olympijské Tokio je pro celý mužský basketbal v naší zemi velkou odměnou a když všechno správně zaklapne do sebe, může za tři týdny na OH dojít i na víc než jen zápasy s Íránem, Francií a USA ve skupině.
| Absolvent právnické fakulty Univerzity Karlovy, jehož osudem se stala sportovní žurnalistika. V redakci Práva působí Martin Kézr od roku 1990 a své zkušenosti předává rovněž posluchačům Vyšší odborné školy publicistiky v Praze. Je vedoucím hokejové sekce Klubu sportovních novinářů. |
