Hlavní obsah

GLOSA: Sparta a Stanciu? Rozvod z rozumu

Praha

Peníze hrály v tomhle svazku roli od chvíle, co námluvy Sparty se Stanciuem začaly. A zásadní. Licitoval o nich Anderlecht, hráč, jeho manažerka Anamaria Prodanová i všichni ti, kteří na transferu rumunského fotbalisty participovali a finančně se na něm přiživili. Aby ne, když šlo o sumu na české poměry rekordní, z níž chtěl každý urvat co nejvíc.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Sbohem, Sparto. Nicolae Stanciu se s Letnou po roce rozloučil.

Článek

Zvláště když společně vycítili, že Daniel Křetínský je ochoten platit, jen aby obhájil krachující vizi internacionalizace svého týmu, na níž tolik lpí.

Není zase až tak podstatné, zda ho rumunský reprezentant přišel na 3,75 milionu eur, jak uvádí renomovaný a na ověřených informacích si zakládající server transfermarkt.com, nebo o částku vyšší o tři čtvrtě milionu, s níž žonglovali agenti, kteří Nicolae Stanciua do Prahy nakonec přivedli.

A to přes počáteční zdráhání belgického klubu, který nechtěl na nevydařeném angažmá rumunského reprezentanta tratit přespříliš.

Přes nezastírané rozpaky hráče samotného opájejícího se představou, že svým kumštem a kvalitami je předurčen pro jinou ligu, než je ta česká, a samo sebou i solventnější klub, než jakým je Sparta.

Žádný takový se ovšem nenašel ani na kontinentu, ani za La Manchem, a tudíž nezbylo než brát nejvyšší nabídku, která se momentálně vyskytla.

Už tehdy ovšem s vědomím, že všem dnům není konec.

Rok se ještě nesešel s rokem a konec jim skutečně nebyl.

Slibem nezarmoutíš

Ještě před Vánocemi proto Stanciu vzkázal do Prahy, že už se do Sparty z dovolené vracet nemíní. Manažerka Prodanová mu obstarala lukrativnější a finančně zajímavější angažmá v Egyptě.

Že se zapřísahal, že sparťanský dres nevysvlékne, dokud v něm nezíská nějakou trofej? Že slíbil věrnost a loajalitu pomalu až za hrob?

Slibem nezarmoutíš, říká přece stará moudrost, která platí v Praze stejně jako v Bukurešti. A když jde o peníze, čert vem i přísahy. Z nich se po skončení kariéry žít nedá. A to přesto, že gáže, kterou Stanciu na Letné pobíral, byla na tuzemské fotbalové poměry nadstandardní. Však také natropila ve sparťanském kádru dost zla. Ostatně, i příčina Šuralovy touhy po vyšším finančním ohodnocení následně ústící v odchod sparťanského exkapitána do Turecka se za ní skrývala.

Že Stanciův předvánoční vzkaz ještě víc narušil už beztak pokřivené vztahy v letenském kádru, to je také bez diskuse.

A nic na tom neměnilo, že Sparta egyptskou nabídku ignorovala, neboť nemínila na odchodu tratit podobně jako Anderlecht.

Peníze vs. charakter

Přesvědčila se ovšem, že nesporně kvalitního a fotbalovým kumštem obdařeného Rumuna drží na Letné peníze. Slušné, ale na jeho gusto nijak závratné, než aby se nenechal okamžitě zlákat vyššími nabídkami. Jedno, zda z Egypta nebo Arábie.

Proto když se po pár týdnech objevila nová nabídka garantující hráči roční příjem 2,5 milionu eur a Spartě milionů deset, Stanciu byl okamžitě pro a Sparta proti rozvázání svazku rovněž nic neměla. Aby také měla, když nový sportovní ředitel Tomáš Rosický záhy po prosincové inauguraci do funkce prohlásil: "... Ve Spartě musí být hráči, kteří se s ní budou chtít identifikovat, jak jsem se s ní identifikoval já."

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Sportovní ředitel Sparty Praha Tomáš Rosický.

Stanciu takovým typem a charakterem rozhodně nebyl.

Proto je konec jeho angažmá rozvodem z rozumu.

Dočkají se fanoušci Dočkala?

V jeho domovině sice už teď bědují, že v Al Ahlí se z něho nový Hagi rozhodně nestane a rumunskou reprezentaci k výšinám nepozvedne, ale pětadvacetiletý Stanciu je určitě spokojen. Vždyť protřelý fotbalový boss Gigi Becali mu už ve Steaue radil, že nikoli loajalitou nebo výkony, ale penězi si zajistí pohodlný život, až s fotbalem skončí.

Na Letné pak musí být spokojeni navýsost. Nejenže se elegantně rozloučili s hráčem, který by po všem dění posledních dnů a týdnů zamýšlenému progresu neposloužil, ale ještě na jeho transferu finančně profitují.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Bořek Dočkal je stěžejní postavou národního týmu

Dokonce tolik, že vyvázání reprezentačního kapitána Bořka Dočkala z čínských služeb už nemusí být pouhou fikcí.

Když se chce, řešení se vždy najde, tvrdil přece před pouhými dvěma týdny na téma Dočkal trenér národního týmu Jaroslav Šilhavý. A to se přitom do křišťálové koule nedíval.

Zdeněk Pavlis pracuje přes čtyřicet let jako sportovní novinář a publicista. Působil v redakcích Zemědělských a poté Zemských novin, Lidových novin, Svobodného slova a nyní publikuje na nejnavštěvovanějším českém sportovním internetovém portálu www.sport.cz, a to od roku 2008. Celé desetiletí spolupracoval se slovenským fotbalovým týdeníkem Tip. Od roku 2001 je předsedou Klubu sportovních novinářů ČR. Napsal více než dvacet knih. Například: 50x Fotbalista roku, Čaroděj, Djoker Novak Djokovič, Josef Bican – Pepi, Klub ligových kanonýrů, Králové fotbalu, Petr Čech: Mr. Perfect, Zlatý míč, Gianluigi Buffon: superman Gigi. Je držitelem Ceny Egona Erwina Kische udělované českým a slovenským spisovatelům za literaturu faktu.
Související témata: